Vaříme podle čínského horoskopu – listopad

• Plod rakytníku

Od pradávna se používá k léčebným účelům v Číně, Řecku a Rusku. K nám jeho obliba pronikla teprve nedávno. Po šípku jsou plody rakytníku druhým nejbohatším přírodním zdrojem vitaminu C. Je skvělý na podporu imunity a energie všeobecně.

Zlepšuje krevní oběh, hojí sliznice plic, zmírňuje obtíže při revmatu, dně a hyperfunkci štítné žlázy.

Můžeme si z něho připravit tinkturu, olej či přidat do medu.

• Plod trnky

I trnka je jednou z bylin z prehistorického období. Najdete ho i v doporučeních sv. Hildegardy. Plody obsahují velké množství vitaminu C. Syrové se nehodí ke konzumaci ve velkém množství, obsahují nevhodné látky, ale pokud trnku zpracujete, tyto negativní vlastnosti ztrácí. Častěji se z nich vyrábí marmelády, šťávy nebo víno.

Jsou skvělé díky svému svíravému účinku při onemocnění žaludku nebo močových orgánů.

• Plod šípku

Šípek nemusím představovat, ale byl by hřích, kdybych tento podzimní plod opomněla. Šípková omáčka, marmeláda či šípkový čaj jsou u nás známé snad odjakživa.

• Nať mateřídoušky

Známá a hojně užívaná bylinka již ve starověku hlavně díky svým antiseptickým účinkům. Tvoří významnou součást čajů proti kašli. Čaj z mateřídoušky nejenom odhleňuje, ale používá se při nervové vyčerpanosti a přepracování. Říká se, že pomáhá i při odvykání kouření. Tinktura nebo obklady z mateřídoušky se používají při akné, kožních vyrážkách a při bolestech revmatického původu.

• List jmelí bílého

Málokdy najdete rostlinku, která je tak opředena mýty a pověrami. Možná proto, že je věčně zelené a i asi díky způsobu růstu, protože je vlastně parazitem, který roste na různých dřevinách. Jmelí bílé používali již staří Keltové a Řekové, ale mělo své místo i u středověkých lékařů.

Umí regulovat tlak, a to díky tomu, že změkčuje vápenité usazeniny v cévním systému. Díky tomu pomáhá předcházet kardiovaskulárním onemocněním. Ale využívá se i při klimakteriu, epilepsii a při rakovině žaludku.

Z čerstvé nebo sušené bylinky si můžete udělat tinkturu a užívat.

• Kořen kopřivy

Z kořene se připravuje odvar. 20 g čerstvých kořenů omyjeme, pokrájíme na kousky, zalijeme 1/2 1 studené vody, necháme 10 minut vařit a 10 minut vyluhovat. Přecedíme a popíjíme. Má silnější účinky než list. Můžete si ho i naložit do vodky a používat jako tinkturu vnitřně nebo jako mazání při revmatických bolestech.

• Kořen petržele

Byl známý již v antice. Ve starověkém Římě se věřilo, že petržel dává sílu, a dávala se gladiátorům před zápasem.

Kořen je silně diuretický. Šťáva z něho se používá na pihy, rány, otoky a bodnutí hmyzem.

Tomuto měsíci vládnou plíce. Otevírá se yangový žár, takže bychom si měli dávat pozor na vysušování a dodávat tělu dostatek tekutin. A to nejenom pitným režimem, ale do stravy přidat dostatek dušené nebo napařované zeleniny. Takto připravená zelenina nám skvěle vyživí sliznice plic a tlustého střeva.

Je vhodné zařadit potraviny, které prospívají slezině, neb ta je matkou plic a vyživuje, a když je slabá slezina, jsou oslabené i plíce.

Pokud v tomto období trpíte zácpou, tak to není náhoda, protože tlusté střevo je párovým orgánem plic a jeho sliznice mohou být vysušeny. Pijte ráno převařenou vodu se lžičkou medu a nezapomínejte vypít mezi 8:00 až 10:00 alespoň 500 ml nejlépe převařené vody. Přidejte do stravy hlavně rozdrcené lněné semínko a vyhýbejte se výrobkům z lepku – tzn. pečivu, chlebu a těstovinám.

Je to též poslední šance na detoxikaci před zimou. Nejlepší variantou jsou zeleninové nebo obilné vývary z jáhel nebo congee z jáhel.

Kuchyni tedy bude slušet z obilovin ječmen, jáhly nebo černá rýže. Z luštěnin pak fazolky a hrášek.

Zelenina by měla být lehce ostrá, aby podporovala imunitu a pročišťovala hlen, což nám zajistí hlavně hlávkové zelí jak bílé, tak červené, pórek, jarní cibulka, česnek, cibule, křen, celer, petržel, pažitka.

Z bylinek šalvěj, kopr, bazalka, saturejka.

Z ovoce pak jablka a hrušky.

Jídlo vkládáme do studené vody a vaříme déle, tedy nejlépe ve vývarech ze zeleniny, obilovin a kostí.

Co budete potřebovat: 4 větší cibule, 2 větší brambory, 6 ks shiitake, 30 g másla, pepř, sůl, vývar ze shiitake.

Na vývar: 6 shiitake, 1,5 l vody, 1 lžíce nálevu z okurek, sůl, 4 kuličky pepře, nať celeru nebo petržele.

Jak na to:

• Shiitake namočíme alespoň na 30 minut, pak vložíme do hrnce, přidáme 1,5 l vody, 1 lžíci nálevu od okurek, sůl, pepř, osolíme a přidáme nať celeru nebo petržele.
• Přivedeme k varu, stáhneme a na minimu vaříme 30 minut.
• Zatím oloupeme cibuli a nakrájíme nahrubo.
• Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky.
• Máslo rozehřejeme a přidáme cibuli a restujeme, až začne hnědnout. Zalijeme vývarem ze shiitake, promícháme a přidáme brambory a pokrájené shiitake z vývaru. Vaříme, dokud brambory nebudou měkké. Dochutíme a podáváme s opečeným chlebem.

Poznámka: silně podporuje imunitu, ničí viry a bakterie.

Co budete potřebovat: 400 g kysaného zelí, 10 cm křenu, 1 cibule, 200 g slaniny, olej.

Jak na to:

• Ze zelí vymačkáme vodu a vložíme do mísy.
• Cibuli nakrájíme najemno a vložíme k zelí.
• Křen oloupeme a nastrouháme najemno a přidáme do mísy.
• Slaninu nakrájíme najemno a orestujeme do křupava na oleji a přidáme k zelí.
• Zelené natě nakrájíme najemno a vsypeme do salátu.
• Vše dobře promícháme a můžeme servírovat k masu, rybám nebo zelenině.

Poznámka: kysané zelí je obrovským zdrojem vitaminu C, nejdůležitější potravina zimy po staletí v domácnostech Čechů, Moravanů a Slezanů.

Co budeme potřebovat: 2 až 4 stehna dle velikosti (pro 4 osoby), sůl, pepř, 2 lžíce měkkého másla, 200 g meruňkové zavařeniny, 10 cm zázvoru, 250 g sušených meruněk, 200 g půlek vlašských ořechů. Jako přílohu připravíme rýži s kari.

Jak na to:

• Předehřejeme troubu na 180 °C. Stehna omyjeme a osušíme. Vetřeme sůl zevnitř i zvenčí, potřeme 1 lžící másla a pečeme v troubě 60 minut.
• Meruňkovou zavařeninu utřeme dohladka a smícháme s oloupaným, jemně posekaným zázvorem, špetkou papriky a skořice. Zavařeninou potřeme maso.
• Přidáme meruňky a ořechy a zalijeme teplou vodou (cca 150 až 200 ml) a pečeme dalších 20 minut.
• Stehna vyjmeme z pekáče a odstavíme do tepla. Vypečenou šťávu trochu povaříme, dochutíme, můžeme ji rozmixovat.
• Podáváme s rýží kari.

Autor: Bc. Renáta Lien Čepelková, DiS