Vaříme podle čínského horoskopu – září

Tato oslava bývá uprostřed podzimu a symbolizuje sklizeň a rodinná setkávání. Informace o svátku se poprvé objevily v Knize zhouských (čouských) obřadů asi před 3 000 lety.

 Tento svátek byl roku 2006 v Čínské lidové republice prohlášen za součást kulturního dědictví a roku 2008 se stal státním svátkem. Jeho význam se dá srovnat s oslavami čínského nového roku. Tento svátek slaví i v Hongkongu, na Tchajwanu, v Jižní Koreji a ve Vietnamu.

 Tradičně k tomuto svátku patří lucerny a kulaté měsíční koláčky jüe-ping. Ženy připravovaly mísy, které naplnily kulatým ovocem (jablka, granátová jablka, medové broskve, hrozny). Ty měly symbolizovat plnost měsíce a rodinnou harmonii. K tomu se pil čaj, vyprávěly se mystické příběhy a čekalo se, až měsíc bude v úplňku nejplnější a nejjasnější. Asi nejčastěji se vyprávěl smutný příběh bohyně Měsíce a jejího nešťastného odloučení od manžela Hou Yiho, mistrovského lukostřelce.

Babí léto, takto rádi říkáme zářijovým dnům, ve kterých nás ještě dokáží příjemně polechtat sluneční paprsky, než se příroda začne obarvovat zemitými barvami podzimu.

Podle klimatologů je toto období mezi 21. zářím a 2. říjnem typické zejména pro střed a jihovýchod Evropy. V našich zemích se mu též říkávalo léto svatého Václava, a to hlavně proto, že Václav svůj svátek slaví 28. září a my ho společně s ním slavíme také, neboť máme volno.

Když se procházíme loukami, šimrají nás poletující pavučinky či chřípí odkvétajících rostlin. Je čas nakopat si nějaký ten kořen v přírodě – kostival na bolestivé klouby nebo křen či kořen pampelišky na pročištění jater.

• proskurník
• pýr
• šípek
• trnku

Z pohledu čínské medicíny září vládne Kohout a jeho orgánem je slezina. Slezina zodpovídá za krvetvorbu, takže nezapomeňte razantně změnit svůj jídelníček, protože zchlazující strava a syrové salátky rozhodně slezině neprospějí. Špatné stravování se pak může fyzicky projevit únavou, pocity tíhy, problémy s trávením, otoky či gynekologickými výtoky. A protože nám podzim klepe na dveře, potřebujeme posílit plíce a ty nám nikdo nevyživí lépe, než dobře fungující slezina.

Zářijové větrné a suché počasí vyžaduje i nějaké změny v naší kuchyni. Při přípravě jídla preferujeme krátké úpravy vaření (restování, dušení, blanšírování) a suroviny vkládáme do horké vody, abychom v potravinách zachovali co nejvíce přirozené chuti.

Z obilovin vybíráme pšenici špaldu, oves, kulatozrnnou rýži, žito a slzovku.

Ze zeleniny bychom neměli zapomenout na brambory, tuřín, zelí, cibuli, dýni hokkaido, květák, tykev, cuketu a fenykl, lahodné jsou též sladké brambory nebo topinambury.

Abyste podpořili snadné trávení a činnost orgánů, které se na něm podílí, je důležitou součástí babího léta i koření, zejména pak šafrán, estragon, fenykl či anýz.

Co budete potřebovat: 5 snítek libečku, 1 rosolovka, 1,5 l vody, sůl, pepř, 1 mrkev, 1 petržel (kořen), ¼ celeru, hrst petrželové natě, 1 vejce, asi 4 až 6 lžic dětské krupičky (můžete použít např. i kukuřičnou nebo rýžovou).

Jak na to:

• celé snítky libečku, rosolovku, sůl a pepř vložíme do vody a přivedeme k varu.
• Stáhneme na minimum a vaříme 20 minut.
• Mrkev, petržel a celer oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle.
• Lehce orestujeme na másle a dáme stranou.
• Polévku slijeme.
• Rosolovku vymačkáme, dáme do misky, přidáme rozšlehané vejce a zahustíme krupičkou.
• Vývar přivedeme k varu a lžičkou vykrajujeme knedlíčky a házíme je do vývaru, než vyplavou, přidáme orestovanou zeleninu, dochutíme a podáváme sypané zelenou petrželkou.

Topinambury, jinak také židovské nebo sladké brambory. Do Evropy je přivezli francouzští námořníci již někdy v 15. století. Historicky u nás byly známy již v 18. století a v kuchyni se hojně využívaly jako příloha místo brambor. Regulují nízký i vysoký krevní tlak, jsou skvělé při diabetu, obezitě, artritidě, revmatoidní artritidě a osteoporóze. Je to absolutní balzám na naše střevo a jeho sliznice.

Co budete potřebovat: 400 g topinamburů, 1 mrkev, 2 cibule, 2 maitake, které přes noc namočte do slané vody, 1 fenykl (bulvu), kmín, červená paprika, sůl, pepř, 2 stroužky česneku a červené kari, pokud chcete mít pokrm pikantnější, olej nebo tuk.

Jak na to:

• Z maitake vymačkáme vodu a nakrájíme ji najemno. Vodu si schovejte na podlití.
• Cibuli oloupeme a nakrájíme najemno.
• Fenykl očistíme a nakrájíme nadrobno.
• Rozehřejeme tuk a orestujeme cibulku, aby byla zlatavá.
• Přidáme fenykl a restujeme, až se rozvoní.
• Přidáme maitake, mletý kmín a restujeme, dokud se houba nerozvoní. Přidáme papriku a zalijeme vodou a necháme asi 30 minut dusit.
• Zatím si oloupeme topinambury a nakrájíme je na stejně velké kostky.
• Oloupeme mrkev a nakrájíme ji na kostičky.
• Po půlhodině přidáme topinambury a mrkev, osolíme, opepříme a případně zalijeme vodou, aby byla zelenina plně ponořena, a vaříme, až topinambury změknou.
• Dochutíme: nyní můžete přidat i trošku červeného kari a česnek.
• Můžete podávat s žitným chlebem nebo s rýží.

Z našich skoro zapomenutých luštěnin je na toto období báječný hrášek, který patří mezi naši historicky nejužívanější luštěninu. Vařil se jako kaše, kdy se mastil sádlem či špekem, nebo jako sytá polévka s opečeným chlebem k večeři. 

Dnes ho směle můžeme zařadit k superpotravině. Díky jeho obsahu vitaminů a minerálů by měl být nepostradatelnou součástí jídelníčku dětí a mládeže i starších lidí (pozitivní vliv na klouby), zejména pak díky vysokému obsahu bílkoviny (23 %), vitaminu K (44 %) a vápníku. Hrášek je velmi výživný a podporuje činnost sleziny.

Co budete potřebovat: ¼ kg vařeného hrášku, 2 vejce, 2 brambory, 1 cibule, 4 dkg slaniny, kmín, majoránka, sůl.

Jak na to:

• Vařený hrách a vařené brambory oloupeme a vše umeleme.
• Cibulku oloupeme a orestujeme dozlatova a necháme vychladnout.
• Vejce rozšleháme, vše spojíme a osolíme a okořeníme.
• Pokud je směs řídká, přidejte brambor a trochu mouky.
• Vytvořte karbanátky, obalte je v mouce a poklaďte na plech, na který jste si dali pečící papír.
• Pomažte olejem.
• Pečte v rozehřáté troubě na 190 °C asi 20 až 30 minut dozlatova.

Podávejte s bramborovou kaší a polijte divokou omáčkou.

Co budete potřebovat: 1 lžíce másla, 2 lžíce mouky, 1 cibule, 1 mrkev, 1 petržel, plátek celeru, sůl, ¼ l smetany, bobkový list, tymián.

Jak na to:

• Cibuli oloupeme a orestujeme na másle.
• Jakmile se rozvoní, přidáme nakrájenou zeleninu, zaprášíme moukou a restujeme dozlatova.
• Zalijeme vodou, přidáme sůl, koření a povaříme asi 20 minut.
• Než rozmixujeme, vylovíme bobkový list.
• Pak zahustíme smetanou a společně asi 5 minut povaříme.

Tuřín pochází ze Středomoří, kde se využíval nejen jako příloha k masu, ale i do teplých salátů. Obsahuje velké množství vitaminu C a vápník. Vzhledem k tomu, že obsahuje 90 % vody, je i velmi dietní a vhodný pro všechny, kteří mají zažívací potíže. V Čechách se používal jako příloha k jídlu do doby, než se u nás začaly používat brambory.

Co potřebujeme: 4 plátky telecího masa, 1 velká cibule, 5 hlaviček hříbků, 4 polévkové lžíce hladké mouky, máslo, sůl, pepř, případně 2 polévkové lžíce sladké smetany.

Jak na to:

• Maso zbavíme blan, otřeme utěrkou, naklepeme ho a osolíme.
• Jemně nakrájíme cibulku a usmažíme ji na másle dorůžova.
• Plátky masa obalíme v mouce, zprudka je opečeme na rozpáleném másle a vložíme je k osmažené cibulce.
• Zalijeme je vývarem nebo vodou tak, aby řízky byly ponořeny, a dusíme je do měkka.
• Hlavičky hříbků nakrájíme na plátky, vložíme na rozehřáté máslo, přidáme kmín, sůl a podusíme doměkka.
• Udušené hříbky pak přidáme k řízkům, přidáme snítku rozmarýnu, chvíli podusíme, dochutíme, vyndáme snítku rozmarýnu a podáváme s kaší z tuřínu.
• Šťávu můžeme dochutit i trochou sladké smetany.

Kaši z tuřínu připravíme stejně jako bramborovou kaši.

Autor: Bc. Renáta Lien Čepelková, DiS