Seriál o bylinkách TCM - Schizonepeta jemnolistá (Jing Jie)

Schizonepeta je vytrvalá bylinka dorůstající výšky až jednoho metru, patřící do čeledi hluchavkovitých. Lodyhu má vzpřímenou a listy kopinaté až peřenosečné a v horní části změněné v metaformované listy. Květenství je jednoduché a korunu má zvonkovitou růžovou až purpurovou. Plody pak vypadají jako hnědé tvrdky.

S léčivkou se setkáváme v severovýchodní Číně. Objevuje se tak v provinciích Jiangsu, Hebei, Shanxi, Zhejiang či Jiangxi. Najdeme ji v horských terénech, kde roste až do výšky 2700 m nad mořem a dále na stráních, v lesích či na okrajích lesních cest. Sběrem je pro nás celá nať. Rostlina se sbírá v létě v červenci, když se začínají postupně rozvíjet květy. Rostlinu očistíme a sušíme na slunci. Usušená nať je křehká a půvabně aromatická. V poslední době probíhají pokusy o její pěstování v naší domovině.

Silice thymol, menthon, limonen, pulegon, dále třísloviny, schizonepetosid A-E, schizonol, schizonodiol, dismetin, hesperidin, nepetol, hořčiny a minerální látky, jako jsou železo, mangan, zinek, měď a další.

Schizonepeta vstupuje do dráhy plic a jater. Chuť má štiplavě hořkou a povahu mírně teplou. Schizonepeta zabraňuje vstupu škodliviny do organismu. Škodlivinu si můžeme představit jako virus či bakterii. V tomto případě mluvíme o škodlivém chladném či horkém větru, který se snaží v povrchu našeho těla usídlit, a proniknout tak naší imunitní bariérou do hloubi organismu, a vyvolat tak potíže. Pokud dochází k atakování naší wei qi, tedy imunitní bariéry, schizonepeta působí tak, že otevře povrch těla a škodlivinu rozptýlí, a tím ji oslabí. Doslova můžeme říct, že škodlivinu vypudí z povrchu kůže či svalstva.  Tato funkce schizonepety je velmi důležitá a pokud ji užijeme ve formě odvaru, včas tak zabráníme rozvoji nachlazení, virózy či bakteriální infekce.

Tuto léčivku budeme využívat při zánětech horních a dolních cest dýchacích. Své opodstatnění má při kašli, rýmě, zimnici, třesavce či bolesti hlavy nebo krku. Schizonepeta snižuje teplotu a zmírňuje příznaky, které doprovázejí epidemická onemocnění. V dalších indikacích ji použijeme při trávicích problémech s nechutenstvím, při kožních vředech a vyrážkách, ekzémech, svědění kůže a také při ztuhnutí šíjového svalstva z ofouknutí (klimatizace nebo průvan). Tuto léčivku můžeme také upravovat, a to tak, že ji upražíme nebo necháme zuhelnatět. Díky těmto razantním úpravám pak získává nové dynamické účinky. Ve formě prášku zastavuje krvácení z nosu a ve formě odvaru pak ovlivní výskyt krve v moči či nadměrné gynekologické krvácení. Zajímavý je i účinek kořene, který se v malé míře používá při bolestech zubů nebo zánětu lymfatických žláz.

Pokud neurčí bylinář jinak, používáme denní dávku 6 až 9 gramů. Vnitřně užíváme kratší odvar nebo prášek a při zevním použití dáváme přednost obkladu. Schizonepeta není vhodná k dlouhodobému podávání u nemocných, kteří trpí nadměrným pocením (toto platí u všech bylin s potopudným účinkem).

Schizonepetu podáváme hlavně při akutních potížích. Doporučuji ji mít nasušenou doma ve své pohotovostní lékárničce.

Autor: Milan Peterka