Rozhovor Petera Deadmana s dalšími odborníky na téma neplodnost-1. díl

Celý rozhovor je vzhledem ke své délce rozdělen na tři díly a níže máte možnost začíst se do první části.

Diskutující: Yuning Wu, Michael Haeberle, Celine Leonard, Esther Denz, Peter Deadman a Inga Heese

IH: Jak to, Michaele a Esther, děláte, aby se vám na základě vzájemné spolupráce

podařilo spojit západní a čínskou medicínu? Takový model není v Evropě příliš obvyklý.

MH: Přestože jsem odborníkem na léčbu neplodnosti prostřednictvím západní medicíny, věřím, že když se na věci díváte z různých úhlů, získáte lepší nadhled. Západní medicína se na problematiku dívá z jedné perspektivy, zatímco čínská medicína zase z jiné, a když oba tyto pohledy spojíte, získáte lepší výsledky. To již bylo ostatně prokázáno striktními západními lékařskými studiemi¹ – to je důvod, proč nás, čímž myslím mou kliniku, začal tento směr práce zajímat.

PD: Řeknete nám v krátkosti, čemu se tato studie věnovala?

MH: Studie se vztahovala k využití akupunktury v momentě, kdy je embryo získané na základě umělého oplodnění IVF přeneseno do těla ženy.

ED: Když jsem se v roce 2001 setkala s Michaelem, specializovala jsem se na gynekologii a léčbu neplodnosti zde v Curychu. Po našem setkání jsme si začali vzájemně doporučovat pacienty. U spousty pacientů, kteří ke mně přišli, protože důvěřovali čínské medicíně a nechtěli svůj problém řešit západním způsobem, bylo třeba zjistit diagnózu podle západní medicíny, která zahrnuje například krevní testy nebo rozbor spermatu. A z Michaelovy kliniky mi naopak přicházeli pacienti, u nichž západní medicína neuměla důvody neplodnosti vysvětlit.

MH: Ano, v západní medicíně existuje spousta zdravotních stavů, kdy raději neděláme nic, jen vyčkáváme. Zjistili jsme, že ačkoliv pacientky trpěly problémy, jako jsou nevysvětlitelná neplodnost, primární dysmenorea a hypermenorea, při léčbě prostřednictvím čínské medicíny se jim dařilo lépe. A co je nevysvětlitelné, se samozřejmě nedá léčit, přičemž ale zjevně v těle musí být něco, co západní medicína nedokáže rozpoznat. A to je důvod, proč jsme se začali zabývat čínskou medicínou.

ED: Na Michaelově klinice panuje úžasná otevřenost, kterou na mnoha jiných místech zdaleka nenajdete.

PD: Je zcela pochopitelné, že jste se rozhodli začít touto kategorií pacientek, což znamená těmi, pro které západní medicína nemůže mnoho udělat, zatímco čínská medicína jim nabízí možnost léčby. Ale posunuli jste se od těchto pacientek dál v tom smyslu, že nyní odkazujete k čínské medicíně také pacientky, které trpí známými poruchami, ale současně víte, že jim čínská medicína nabízí řešení?

MH: Samozřejmě. Nyní máme dostatek zkušeností na to, abychom věděli, že celá řada pacientek může těžit z výhod čínské medicíny, a to zejména v případech endometriózy, poruch menstruačního cyklu, problémů s nadměrným krvácením atd. V západní medicíně například neřešíme, zda se v období menstruace u ženy objevují sraženiny, ale ve skutečnosti se zdá, že jsou na tom pacientky zdravotně lépe, pokud v krvi sraženiny nemají.

ED: … a zda mají krvácení, které lze považovat za normální. Žádná žena se necítí dobře, když má krvácení velmi slabé, protože si uvědomuje, že to může být problém. Slabé krvácení s sebou vždy přináší nějaké důsledky…

YW: Samozřejmě! Pokud tyto pacientky neléčíte, jejich menstruace bude dále slábnout. V rámci čínské medicíny se jedná o nedostatek krve Jater nebo o nedostatek Yinu Ledvin. Tyto pacientky budou mít ve výsledku nízkou ovariální rezervu, což znamená, že je včasná léčba slabé menstruace formou prevence. Spousta pacientek si ani nevšimne, že jejich menstruace postupně slábne, přičemž navíc navštěvují lékaře v době, kdy menstruaci nemají, takže lékař zjistí problém až v momentě, kdy mají velmi vysokou hladinu FSH (folitropin aneb folikuly stimulující hormon). Nicméně pokud má terapeut tyto informace k dispozici zavčas, ještě s tím lze něco udělat. V čínské medicíně lze zjistit, co se děje, prostřednictvím diagnostiky na základě jazyka a pulzu.

ED: Jestliže má pacientka tenké endometrium, západní medicína nemůže dělat nic. Navíc je faktem, že některé léky, jako například Clomid, způsobují další ztenčování endometria. V případě tenkého endometria dosahujeme velmi pěkných výsledků s pomocí čínské medicíny.

CL: Ale abych se vrátila zpět k hlavnímu tématu. Zdroje, které má tělo ženy k dispozici, jsou vyjádřeny prostřednictvím menstruačního cyklu, který nám dává zpětnou vazbu o tom, co se děje v těle, díky čemuž získáme úžasný vhled do hormonálního toku pacientky. A přesně v tomto ohledu mohou oba medicínské systémy spolupracovat.

PD: V zásadě máte tedy co do činění se dvěma medicínskými systémy, které jsou oba v některých aspektech zastřeny slepotou: čínská medicína je ze své tradiční podstaty slepá s ohledem na laboratorní a lékařské testy, které jsou v současné době k dispozici, ale dříve takovéto informace neměla, zatímco slepost západní medicíny se projevuje v tom, že na rozdíl od čínské medicíny nevěnuje pozornost symptomatologii, kterou nepovažuje za věcně relevantní, a to ani navzdory přibývajícím důkazům o tom, že jsou relevantní, čímž myslím například kvalitu menstruačního krvácení.

ED: A právě v tom spočívá půvab spolupráce: můžete například používat léky typu Clomid, ale současně s nimi podávat bylinky nebo aplikovat akupunkturu za účelem eliminace vedlejších nežádoucích účinků, jako jsou projevy horka, které se obvykle při užívání Clomidu objevují…

YW: Ano, západní medicína je dobrá v podpoře ovulace a čínská medicína je dobrá v podpoře dobré kvality krve a esence Jing, přičemž nabízí také prevenci zeslabování vrstvy endometria. Mimo to může čínská medicína pomoci folikulu správně prasknout, což je velmi důležité v případě, že pacientka užívá Clomid, který může způsobit syndrom luteinizovaného neprasklého folikulu, což jednoduše znamená, že nedojde k úspěšnému prasknutí folikulu.

Jednou z nejdůležitějších zodpovědností lékaře je vzdělávání svých pacientů. Vštěpujte jim, že je třeba, aby měli své děti, dokud jsou ještě mladí, což znamená před dosažením 30 let.

MH: Mám ještě další příklad dobré kombinace obou medicínských systémů. Chodí mi dost párů, u nichž má muž nízký počet spermií, v důsledku čehož je jim doporučováno umělé oplodnění in vitro. A v důsledku tohoto procesu trpí manželka celou řadou vedlejších účinků. Jedna z nejúspěšnějších léčebných strategií, dlouhý protokol, zahrnuje spoustu léků, což znamená více vedlejších účinků. Čínská medicína může pomoci tyto vedlejší účinky omezit nebo jich dokonce ženu zcela zbavit.

ED: Ano, když jsme si udělali náš interní výzkum, zjistili jsme, že jsme u pacientek s kombinací obou terapií nejenže zaznamenali vyšší pravděpodobnost otěhotnění, ale také se snížilo množství vedlejších účinků, kterými trpěly. Kvalita jejich života byla během oněch sedmi týdnů léčby mnohem vyšší!

CL: Dále jsme zjistili, že pokud jsou terapii podrobeni oba partneři, ve svém ART cyklu (asistovaná reprodukce) si vedou mnohem lépe.

PD: To znamená, že pokud má muž problémy s kvalitou spermatu, léčila byste také jeho?

YW: Někdy ano. Nicméně často je musíme poslat k andrologovi TCM, protože my jednoduše nemáme kapacitu na kontrolování příliš velkého počtu mužských pacientů. Již nyní jsme velmi zaneprázdnění.

ED: Na naší klinice jsme schopni léčit muže, ale oni nechodí příliš rádi. Obecně lze říct, že nejvíce předepisujeme bylinky a méně aplikujeme akupunkturu.

MH: Problém mužské neplodnosti spočívá v očích západní medicíny v tom, že neexistuje žádná osvědčená léčba. Můžete zlepšit pohyblivost spermií, morfologii nebo počet, ale dosud žádná medikační léčba se v rámci reálného zvýšení šance na oplodnění neprojevila jako účinná.

PD: S čínskou medicínou je to podobné. Ačkoliv se akupunktura v rámci zlepšování výše uvedených parametrů ukázala jako účinná, pokud vím, nikdo neprovedl studii o tom, kolik dětí se díky tomu narodilo.

IH: Nicméně stejně jako platí, že zvýšení průtoku menstruační krve přispívá k větší plodnosti žen, zvýšení počtu spermií a zlepšení jejich morfologie a pohyblivosti zase přispívá ke zvýšení plodnosti mužů.

CL: Vypozorovala jsem, že přestože se parametry spermatu v průběhu terapie nijak výrazně nezmění, jakékoliv následné postupy umělého oplodnění jsou úspěšnější: to znamená, že se zvyšuje pravděpodobnost oplodnění i těhotenství.

MH: Pokud jde o mužskou plodnost, můj pohled do budoucna je velmi pesimistický, protože v průběhu let plodnost mužů velmi rychle klesá. Pravděpodobnými příčinami tohoto trendu jsou znečištění a stravování, přičemž ale hraje svou roli také genetika. Chromozom Y je jediný lidský chromozom, který není dvojitý. Všechny ostatní chromozomy se párují. Tyto chromozomy se z jedné generace na druhou dělí a rekonstruují v rámci procesu meióza. Pokud dojde u jednoho chromozomu k chybě, druhý pár může pomoci se správnou rekonstrukcí, čemuž se říká biologický rezervní mechanismus. Umí to všechny chromozomy s výjimkou chromozomu Y, který má pouze 180 genů. Všechny ostatní chromozomy nesou mezi 5 000 až 40 000 geny. Chromozom Y ztratil všechny své ostatní geny v průběhu posledních dvou až tří milionů let. S dalším vývojem lidstva se bude z chromozomu Y vytrácet stále více genů, až jednoho dne tento chromozom zcela zmizí. Produkce spermií je jedinou lidskou funkcí, která závisí pouze na jednom chromozomu.

[Ticho]

PD: Soudný den! [Všichni se smějí.]

MH: Nicméně stejnému problému čelí i ostatní druhy. Je pravděpodobné, že se zodpovědnost za produkci spermií přesune na jiný chromozom… nicméně tak jako tak v budoucnosti vzdálené možná jeden nebo dva miliony let chromozom Y zmizí. Ale abychom se vrátili do naší moderní současnosti, na uvedeném pozadí je třeba zdůraznit problém chromozomu Y, který je vysoce zranitelný, pokud je vystaven toxickému prostředí.

PD: Ano, mužská plodnost klesá natolik rychle, že zde musí hrát roli faktory životního prostředí. Například Aberdeenská studie2 prokázala 29% pokles plodnosti během období 12 let.

MH: Ano, to je také důvod, proč jsem s ohledem na léčbu mužské neplodnosti a její efektivity pesimistický. Dosud neexistuje žádná studie založená na důkazech, která by prokázala jakoukoliv účinnost, v rámci níž by docházelo k úspěšné léčbě mužské neplodnosti. To je také důvod, proč přistupujeme k procesu ICSI [vpravení spermie do vajíčka pomocí speciálního mikroskopu], v rámci kterého potřebujeme pouze jednu spermii na vajíčko místo toho, abychom jich používali tisíce nebo miliony.

PD: Pokud bychom chtěli diskutovat o důsledcích obcházení milionů let evoluce, zřejmě bychom zde strávili celé odpoledne…

MH: Metoda ICSI je možnou léčbou problému, kterému čelíme, ale jestli je to dobře nebo špatně, to nevím.

ED: Nicméně co lze říct s jistotou, je, že můžeme podpořit celý proces léčbou neplodnosti partnerky a optimalizací okolností tak, aby se zvýšila šance, že bude umělé oplodnění (ART) fungovat.

PD: Ano, dokonce i při přirozeném početí může zdravější prostředí cervikálního hlenu podpořit spermie, aby si vedly lépe.

ED: Já si skutečně myslím, že má při léčbě neplodnosti své místo také čínská medicína.

IH: Doktore Wu, jaký máte vy názor na léčbu mužské neplodnosti v souvislosti s čínskou medicínou?

YW: Myslím, že je v tom velmi dobrá! Nicméně míra otěhotnění se samozřejmě zvýší při zlepšení parametrů spermatu.

MH: Velkým evropským problémem je, že ženy začínají toužit po otěhotnění ve stále vyšším věku.

YW: Ano, to se objevuje i v čínských městech. Každý chce nejdříve pracovat na své kariéře. Ženy chtějí pracovat.

MH: Dokáže tradiční čínská medicína zvýšit plodnost také u starších žen?

YW: Jednou z nejdůležitějších zodpovědností lékaře je vzdělávání svých pacientů. Vštěpujte jim, že je třeba, aby měli své děti, dokud jsou ještě mladí, což znamená před dosažením 30 let. Říkáme jim, že „mohou dělat kariéru, i až jim bude 50 nebo 60, ale na děti už bude tou dobou pozdě…“

MH: A poslouchají Vás?

YW: Někteří ano. Někteří projevují lítost a říkají: „Kdybychom o Vás věděli dříve, mohli jsme mít své vlastní děti.“ Ve starším věku investují všechny finanční prostředky a energii do otěhotnění, což je nicméně velmi těžké.

PD: V zásadě jim říkáme, že pokud chtějí dítě, je třeba ho upřednostnit a až poté se věnovat kariéře.

YW: Tak to úplně není! My jsme se také věnovali kariéře a měli jsme děti. Ale dnes chtějí lidé celou řadu dalších věcí: chtějí mít peníze, hmotné zabezpečení, svou kariéru a až nakonec myslí na děti. A pak je to opravdu těžké.

IH: Co tedy můžete nabídnout svým pacientům, když si přijdou pro pomoc ve věku kolem 38 let a více?

YW: Po dosažení věku 38 let vždy přistupujeme ke kombinované léčbě, což znamená, že využíváme ruku v ruce západní a čínskou medicínu. Protože není dost času.

ED: Myslím, že se jedná o jeden ze zásadních faktorů, kterým ne každý rozumí: jakmile je žena ve věku 38 a více let, je třeba terapie kombinovat. Nemůžete se například soustředit na harmonizování Yin a promarnit tím šest drahocenných měsíců. Na to prostě není čas. Je třeba pracovat paralelně. Nebo alespoň vše důkladně zkontrolovat a pokud je vše v pořádku, pak si můžete dovolit šest měsíců zkoušet jen čínskou medicínu.

CL: Proto je tak důležité mít dobrý vztah s ostatními profesionály a vést s nimi dialog.

YW: V Číně se praktikující terapeuti TCM učí hodně věcí ze západní medicíny, díky čemuž mají slušné povědomí o obou přístupech. To je také důvod, proč zde učíme evropské studenty tolik věcí ze západní medicíny.

MH: Nicméně integrace je vždy velmi obtížná.

YW: Dokonce ani v Číně nejsou někteří z reprodukčních gynekologů ochotní odkazovat své pacienty k tradiční čínské medicíně. Na druhou stranu je stále běžnější, že jsou závažné případy za terapeuty TCM posílány. Zkoušejí své pacientky léčit všemi dostupnými prostředky, ale pokud mají stále tenké endometrium, co s nimi mohou dělat? V takových případech říkají: „Jděte raději za doktorem Wu. Poté, co u mě zaznamenají zlepšení a dobré výsledky, doporučí mě dalším pacientům.“ Například nyní za mnou posílá pacientky ředitel 3. fakultní nemocnice: pokud se jim po přenosu embrya opakovaně nedaří otěhotnět, řekne jim, ať jdou za doktorem Wu a vrátí se za dva nebo tři měsíce, a pak to funguje. Pokud nyní v Číně pacientky po přenesení kvalitních embryí opakovaně o plod přicházejí, prostřednictvím Dopplerova ultrazvuku se jim zkontroluje průtok krve do endometria, přičemž se často zjistí, že je snížený. Jednou jsem měl velmi zajímavý případ, kdy měla pacientka, u které bylo opakovaně zaznamenáno selhání implantace, na jazyku fialové skvrny a celý jazyk působil dost tmavě. Onehdy jsem jí řekl, že má blokádu krve, což musí znamenat, že jí v děloze neproudí krev správně. Ona to přetlumočila svému lékaři pro léčbu neplodnosti, on se zasmál a přesto, že jí nevěřil, provedl ultrazvukové vyšetření, načež řekl: „Pane bože, neteče tam krev!“ Z toho je tedy zjevné, že může být čínská medicína pro tu západní zdrojem informací a nejen tou druhou cestou, která je tam navíc.

PD: Já vás nicméně slyšel říkat, že někdy může u pacientky dojít k blokádě krve i přesto, že nejsou patrné žádné zjevné známky nebo příznaky.

YW: Ano, a to je také důvod, proč potřebujeme diagnostiku západní medicíny.

ED: Nebo je příznaků a symptomů velmi málo nebo nejsou příliš očividné, čímž myslím například slabé krvácení nebo absenci krvácení.

YW: Jednou k nám přišla moc zajímavá pacientka – ve 40 letech za sebou měla čtyři neúspěšné cykly umělého oplodnění (IVF) – a byl u ní zjištěn velmi nízký průtok krve. Po absolvování terapie čínskou medicínou se jí podařilo otěhotnět přirozenou cestou, což znamená, že byla neplodnost způsobena pouze sníženým průtokem krve.

MH: Doktore Wu, do jakého věku má podle Vás takováto léčba smysl a je z hlediska otěhotnění prospěšná? 41, 42, 45?

MH: Teď mluvíš o přirozeném otěhotnění, že ano? Protože pokud jde o umělé oplodnění (IVF), již jsme jim řekli, že je to téměř nemožné, protože pokud je ženě 43 let, reálná porodnost je nižší než jedno procento. Proto není umělé oplodnění po 43. roce příliš užitečné. Vždy si říkám, že je to tím, že při umělém oplodnění odebíráte vajíčka, provedete oplodnění, a pak je držíte v Petriho misce a v inkubátoru. To znamená, že je tam příliš mnoho vnějšího stresu, což je jeden z důvodů, proč to moc nefunguje.

YW: A samozřejmě při tomto procesu může trochu dojít i k jejich poškození…

MH: Přesně tak. Takže se snažíte těmto ženám pomoci otěhotnět přirozeným způsobem.

YW: Ano, snažíme se zajistit, aby byly vejcovody otevřené, došlo ke zlepšení funkce vaječníků a celkově se žena těšila většímu zdraví. Například k nám přišla jedna 44letá žena, kterou žádná IVF klinika nechtěla vzít, protože měla příliš vysokou hladinu hormonu FSH, konkrétně 24. Řekli jí, že nemá žádná vajíčka. Po několika měsících terapie čínskou medicínou se rozhodla pro další umělé oplodnění, kdy měla k dispozici jedno vajíčko, z něhož se vyvinulo embryo o deseti buňkách, a bylo možné provést přenos embrya. Dokonce se jí podařilo otěhotnět, ale poté bohužel potratila.

ED: Na naší klinice praktikujeme ve věku vyšším než 43 let pouze čínskou medicínu.

MH: Západní medicína nenabízí žádnou odpověď na problematiku stárnutí vaječníků. Jedním řešením je konzervace vajíček. Tuto možnost nabízíme mladým ženám, kterým říkáme, ať si nechají vajíčka odebrat a my je zmrazením zakonzervujeme na později. V současné době to děláme hodně: některé ženy mají rakovinu, jiné zatím nemají partnera a další zase nejsou připraveny mít děti. Je z tradičního hlediska dobré zmrazovat vajíčka?

[Ticho]

YW: Kdo má odpovědět? Z pohledu tradiční čínské medicíny je nejlepší vždy to, co je přirozené, protože kdo ví, jaké to bude mít následky z dlouhodobého hlediska? Případné deformace se mohou projevit klidně za sto let. Proto by se k něčemu takovému mělo přistupovat pouze ve výjimečných případech.

Pokud vás zajímá, jak se rozhovor odvíjel dále, určitě sledujte naše stránky, na kterých zanedlouho zveřejníme další díl článku. Určitě se máte na co těšit, protože se diskutující dotknou také témat etiky a zdravotních důsledků umělého oplodnění pro ženu i dítě.

Diskutující: Yuning Wu, Michael Haeberle, Celine Leonard, Esther Denz, Peter Deadman a Inga Heese