Rozhovor Petera Deadmana s dalšími oborníky na téma neplodnost-2. díl

Níže najdete pokračování přepisu tohoto rozhovoru, přičemž se jedná o druhou část, ve které se do jisté míry řeší také etická otázka umělého oplodnění a případné zdravotní důsledky. První část rozhovoru najdete po kliknutí na příslušný odkaz na panelu v levé části stránky.

Diskutující: Yuning Wu, Michael Haeberle, Celine Leonard, Esther Denz, Peter Deadman a Inga Heese

PD: Mám dvě otázky: doktore Wu, takže zásada, kterou se řídíte, zní: „na prvním místě je vždy příroda a až poté intervence“?

YW: Ano, samozřejmě. Nicméně pod ono „přirozené/přírodní“ zahrnuji také početí s pomocí terapie čínskou medicínou stejně jako podporu některých léků nebo IUI (nitroděložní inseminaci), jen ne IVF umělé oplodnění.

PD: Michaeli, zastával bys stejnou pozici?

MH: I v západní medicíně by se vždy mělo upřednostňovat přirozené početí. Ne vždy je to ale možné.

PD: Začíná být zřejmé, že děti narozené prostřednictvím asistované reprodukce (ART) souží v mnohem vyšší míře vývojové problémy a u chlapečků narozených pomocí umělého oplodnění ICSI v případě neplodnosti mužů byla v dospělosti zaznamenána nižší míra plodnosti. Má druhá otázka tedy zní: neobáváte se z pohledu čínské medicíny, že umělé oplodnění snižuje míru esence Jing budoucích generací?

YW: Já si příliš nedělám starosti s tím, co se bude dít v budoucnosti. Nepochybně je však lepší, když žena otěhotní mladá v době, kdy má mnohem více krve a esence Jing. To je lepší i z hlediska celého těhotenství ženy! A samozřejmě je v pořádku provést umělé oplodnění (IVF) v případě, že není k dispozici dostatek spermií. Jak bychom mohli těmto párům odmítnout pomoc? Problém však spočívá v tom, že se mnoho párů snaží o otěhotnění příliš krátkou dobu, a pak hned chtějí podstoupit umělé oplodnění. Vzdají to příliš rychle. Nedají přírodě šanci. Například ženy s endometriózou. Čínská medicína jim přitom může poskytnout velmi dobrou léčbu! A umělé oplodnění jim příliš mnoho dalších výhod nepřinese. Pokud se nejedná o případ, kdy jsou ucpané trubice. Tolik pacientek s endometriózou si myslí, že je umělé oplodnění jejich jediným řešením, ale já tento názor nezastávám. Co ty na to, Michaeli?

MH: Naprosto souhlasím. Myslím si, že umělé oplodnění (IVF) je dobrou léčbou pro netrpělivost!

CL: Spousta žen po 37. roce okamžitě běží na umělé oplodnění. Nicméně to není jen netrpělivostí z jejich strany, ale je to i lékařský postup aplikovaný u starších žen.

YW: Měl by být brán v úvahu nejen věk pacientky, ale také to, jak dlouho se snaží otěhotnět. Na umělé oplodnění by měla být poslána, pouze pokud jsou splněna obě kritéria.

PD: Michaeli, obáváš se vlivu, jaký bude mít umělé oplodnění na další generace?

MH: Samozřejmě, že mi to dělá starosti. Pomáháme k narození lidských bytostí, které budou mít v budoucnu zvýšená zdravotní rizika nebo budou nemocné? V současné době máme problém spočívající v tom, že čtyřicetileté a pětačtyřicetileté ženy odchází do zahraničí na darování vajíček a vrací se zpět těhotné, přičemž čekají dvojčata, trojčata nebo čtyřčata. To je moc velký problém, protože pokud otěhotníte ve 45 letech a čekáte dvojčata, bude to mít značné zdravotní důsledky. Jedná se o velkou etickou otázku. V nedávné době (redakční poznámka: rozhovor se udál v roce 2012) vyšla ve Švýcarsku velká studie, která ukazuje, že se děti počaté prostřednictvím umělého oplodnění rodí s tužšími tepnami, díky čemuž mají o 30 % vyšší riziko vysokého krevního tlaku a infarktu. Nepříjemné na tom je, že netušíme, z jakého důvodu toto riziko vzniká; spočívá problém v kultivačním médiu, které se používá ke kultivaci embryí? Jedná se o problém v dané lokalitě nebo by byly všude jinde na světě výsledky stejné? V následujících dvou letech by měly vyjít další studie na toto téma, přičemž je dobré, že se jedná o snadno opakovatelnou studii, u níž je možné sledované parametry snadno změřit. Již máme k dispozici studie naznačující abnormality na úrovni chromozomů, ale toto je nový důkaz, že se nejedná o genetické problémy, ale o epigenetické problémy.

Přestože lékař sdělí ženě, že jsou její vajíčka v pořádku a na ultrazvuku vypadá vše dobře, může mít slabý pulz na pozici ledvin, nedostatek Jater a esence Jing Ledvin, což znamená, že tělo nemá dostatek možností, jak tyto všechny folikuly podpořit.

IH: Michaeli, slyšíš takové zprávy nerad?

MH: Nevadí mi to, protože nám všechny nové informace mohou pomoci zlepšit naše schopnosti. Když tato studie vyšla, začala nám telefonovat celá řada našich pacientů, respektive rodičů dětí počatých umělým oplodněním (IVF). Jakmile s nimi promluvíte, uklidní se. Jednoduše je třeba jim doporučit, aby v 10 letech vzali své děti ke specialistovi na kardiovaskulární systém, aby se zjistilo, zda nemají nějaký problém. Nyní je třeba informovat o tomto riziku naše budoucí pacienty, ale nemyslím si, že to někoho odradí od umělého oplodnění. Mužům s nízkým počtem spermií také sdělujeme, že pokud mají syny, bude u nich hrozit vyšší riziko nízkého počtu spermií. Rozhodnutí pro umělé oplodnění (IVF) je emocionální záležitostí, nikoliv racionální.

PD: Je to důvod, proč se zajímáte o čínskou medicínu? Protože chcete udělat vše proto, abyste podpořili přirozené početí?

MH: Ano. Pokud se páru podaří otěhotnět přirozenou cestou, je to mnohem lepší než otěhotnění prostřednictvím externího oplodnění.

PD: Spousta praktiků tradiční čínské medicíny na podpoře procesu umělého oplodnění (IVF) velmi dobře vydělává, aniž by zpochybňovali jeho roli. Nicméně z pohledu tradiční čínské medicíny může mít umělé oplodnění škodlivý vliv na budoucí generace dětí. Myslím si, že je to problém etiky. Každopádně málokterý z praktiků dokáže pohlédnout nešťastné ženě do očí a odmítnout jí poskytnout terapii. Já si myslím, že je ale z naší perspektivy třeba zajistit, aby bylo uděláno maximum pro posílení přirozeného početí.

YW: Další opravdu důležitý problém tkví v tom, že přestože lékař sdělí ženě, že jsou její vajíčka v pořádku a na ultrazvuku vše vypadá dobře, může mít slabý pulz na pozici Ledvin, nedostatek krve Jater a esence Jing Ledvin, což znamená, že tělo nemá dostatek možností, jak tyto všechny folikuly podpořit. Těchto substancí může být dost na podporu jednoho nebo dvou folikulů, ale pokud se o ni musí dělit zhruba 14 folikulů, jak může žena otěhotnět? Kvalita budoucího těhotenství je tedy otázkou, přičemž by samozřejmě pro tuto pacientku bylo lepší otěhotnět přirozeně.

IH: Některé studie naznačují, že čínské léčivky mohou ovlivnit mitochondrie vaječných buněk, respektive produkci energie, na kterou se vajíčko a posléze i embryo spoléhají během prvních několika dní života. Bez léčby by bylo výsledkem slabé nebo nedostatečně vyvinuté embryo. Případně by se vývoj zcela zastavil.

YW: Ano, tyto pacientky se obvykle nedostanou ani do fáze přenosu embrya. Nebo potratí. Anebo porodí dítě ve špatném zdravotním stavu. To vše proto, že v první řadě nebyla k dispozici potřebná esence Jing nebo jí bylo nutné rozdělit do příliš vysokého počtu folikulů. Ne vždy platí, že čím více, tím lépe.

IH: V tomto okamžiku přichází na řadu umělé oplodnění (IVF) s nízkou stimulací, což může být pro některé pacientky vhodnější.

MH: To je důležité. V Evropě se nyní snažíme vyprodukovat 8 až 12 vajíček, což nám dává kumulativní pravděpodobnost otěhotnění ve výši 60 až 70 %. Princip spočívá v tom, že jsou všechna embrya z jednoho IVF cyklu přenesena nebo jsou zmrazena k pozdějšímu využití.

IH: A věděl jsi, Michaeli, že čím více vajíček a embryí je, o to více se snižuje kvalita vzniklých embryí?

MH: Kvalita klesne jen trochu, ne o moc.

IH: Pokud tedy při využívání většího počtu vajíček zaznamenáváte pokles kvality, z pohledu tradiční čínské medicíny to odpovídá potenciálnímu oslabení esence Jing.

CL: Ne nezbytně. Viděl jsem studie, v rámci nichž se pokoušeli zjistit, zda existují nějaká dlouhodobá zdravotní rizika spojená s umělým oplodněním, například předčasná menopauza, a nebyla nalezena žádná souvislost. Rozdíl možná vězí v tom, že čínská a západní medicína vidí zdroj vajíček v něčem jiném?

MH: Ano. Z pohledu západní medicíny počet vajíček, která jsou odebrána, nemá žádný vliv na věk, ve kterém nastává menopauza, protože je na začátku každého cyklu vyprodukována spousta vajíček, a pokud jedno z nich vyroste, ostatní stejně odumřou.

IH: Ale možná, že ta zvýšená spotřeba energie, o které mluvíme v rámci čínské medicíny a která je vydána na růst všech těch folikulů, může vyžadovat spoustu esence Jing.

MH: V západní medicíně jsou však relevantní čísla. Pokud spočtete původní zásobu folikulů a 10 z nich přirozeně zemře nebo je využito pro umělé oplodnění, výsledek je stejný. Menopauza nepřichází dříve jen kvůli tomu, že podstoupíte 10 cyklů IVF. To je jisté.

YW: Tak proč se po IVF cyklech u spousty pacientek nevrátí původní menstruace, která předtím byla pravidelná? Osobně nevěřím, že umělé oplodnění nezpůsobí žádné škody.

MH: Já jsem zaznamenal pouze několikaměsíční vynechání menstruace u některých pacientek s endometriózou.

IH: U našich pacientek se vyskytuje zcela běžně, a to především pokud mají nízkou ovariální rezervu. Vždy se ptám svých pacientek, které jsou starší nebo mají nízkou ovariální rezervu a podstoupily umělé oplodnění, jak dlouho trvalo, než se jim vrátila menstruace. Pokud řeknou, že se jim vrátila okamžitě, je to dobré znamení. Když uvedou dva až tři měsíce, vím, že jejich vaječníky bojují.

YW: Problém spočívá v tom, že pacientka byla před tím z hlediska menstruačního cyklu v pořádku a měla ho pravidelný. Ale nyní po této proceduře menstruaci nemá. To je dáno tím, že dojde k vymáčknutí všech vajíček, včetně těch budoucích. Pak si musí tělo odpočinout.

MH: Takové pacientky nemáme.

CL: To je přesně ten bod, ve kterém chybí komunikace mezi čínskou a západní medicínou. A ve kterém se obě liší.

YW: Jakou pauzu tedy necháváte mezi dvěma čerstvými cykly IVF?

MH: Při pravidelném cyklu minimálně dva měsíce.

YW: My necháváme minimálně dva měsíce v závislosti na pulzu a stavu jazyka pacientky. Pokud je pacientka velmi slabá, raději počkáme déle. Jestliže jazyk vykazuje znaky vlhkého horka nebo blokády krve, znamená to, že je přítomen patogenní faktor. Jak by potom mohlo umělé oplodnění fungovat?

ED: To děláme i my. Některé pacientky čekají i čtyři měsíce.

IH: V Anglii dělají některé kliniky jeden pokus o umělé oplodnění za druhým bez jakékoliv přestávky, jen nechají projít jeden menstruační cyklus, zatímco jiné trvají na tříměsíční pauze.

Pokud vás zajímá, jakým směrem se celá diskuse západní a čínské medicíny vyvine, určitě si nenechte ujít třetí závěrečný díl.

Diskutující: Yuning Wu, Michael Haeberle, Celine Leonard, Esther Denz, Peter Deadman a Inga Heese