O rakovině bez předsudků - 2. díl

V prvním díle našeho seriálu jsme si povídali o tom, jak rakovina vzniká. Už víme, že zdravé buňky mají mechanismy, které brání tomu, aby se buňka přeměnila v rakovinnou. Pokud jsou tyto narušeny, buňka se dostane mimo kontrolu a stává se „nesmrtelnou“. A vzniká nekonečné množství buněk stejných jako buňka mateřská, tedy buněk poškozených. Navíc se setkáváme s tím, že rakovinné buňky se dále mění a vznikají nové typy buněk, často ještě agresivnější. A proto je v takových případech léčba tak těžká, někdy i nemožná.

A také si vzpomeňte, co jsme si říkali o postupnosti vzniku rakovinného bujení.  Než dojde k přeměně zdravé buňky na rakovinnou, většinou dochází k postupným změnám, které můžeme označit za prekancerózu. Je u nich totiž vyšší riziko než u zdravé tkáně, že dojde k rakovinnému zvrhnutí.

Genetika je věda, která se zabývá zkoumáním dědičné informace zapsané v našich genech, děděných po předcích. Geny jsou podstatou našich podobností i naší jedinečnosti. Jsou chemickými zprávami, které určují naše možnosti i limitace. Jsou předávány z generace na generaci. Pokud jsou geny v pořádku, tělo se vyvíjí a pracuje bez problémů. Malá odchylka od normy však může mít velký význam. Může způsobit poruchu, deformaci i nemoc. V posledních několika desítkách let byl uskutečněn obrovský pokrok v porozumění, jak geny fungují. Díky mnoha vědeckým objevům je možné zjistit malé chyby v genech, které mohou způsobit nemoc nebo vadu. A to se týká i dědičnosti rakoviny. Dnes již víme, že asi 5-10 % nádorů může mít dědičnou příčinu, nejčastěji jde o nádory prsu, vaječníků, tlustého střeva, konečníku a dělohy. 

Je pravda, že pokud měl rakovinu přímý příbuzný, tedy rodiče, sourozenci nebo děti, jste i vy ohroženější. „Záleží ale na mnoha faktorech, jako je typ onemocnění, věk, životní styl příbuzného," upřesňuje doc. MUDr. Lenka Foretová, PhD., z Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů Masarykova onkologického ústavu, Brno.

Geny určují, jak budeme zpracovávat jídlo, jak se budeme bránit infekcím i jak se vypořádáme se škodlivými látkami. Mnoho nemocí je způsobeno chybou v genu – mutací. Nemoci civilizační, například cévního systému a nádory, vznikají kombinací působení genů a faktorů zevního prostředí. Geny mohou být poškozeny různým způsobem. Naše tělo funguje jako perfektní továrna, kdy jeden úkon zapadá do druhého. Poškození jednoho genu může mít mnoho různých důsledků v tomto soukolí.

„Jsou rodiny, kde se nádory vyskytly častěji ve více generacích, mnohdy v mladém věku, pak je podezření na dědičnou dispozici a velmi vysoké riziko onemocnění. Vyplatí se genetická konzultace, při které odborník podrobně zhodnotí celou rodinu a může navrhnout genetické testy. Dědičné jsou často nádory prsu a vaječníků, nádory tlustého střeva a dělohy, ale i jiné,“ upozorňuje Lenka Foretová.

Je dobré ještě jednou zdůraznit, že v 90 % případů vznikají chyby v genech vedoucí ke vzniku rakoviny naprosto náhodně během života. Hromaděním mutací, jak už víme, dochází k růstu nádoru a jeho metastazování, čili uvolnění buněk z nádoru a zakládání nových ložisek mnohdy vzdáleně od prvního nádoru. Nádory se objevují s přibývajícím věkem. Čím více je člověk exponován škodlivinám, například cigaretovému kouři či záření, tím větší bude riziko nových mutací a onemocnění nádorem. Dědičné formy tvoří pouze asi 5-10 % ze všech nádorů.

Dnes víme hodně o prevenci nádorů a jejich časné detekci. Není nutné projít genetickým testováním, abychom s prevencí začali. Každý z nás si musí své zdraví ochraňovat jako nejdůležitější životní hodnotu. Nelze ji vyčíslit penězi. Každý člověk by se měl vyhnout prokázaným škodlivinám a snažit se o zdravý styl života. Ten nás může ochránit před mnoha nepříjemnými nemocemi, nejenom nádory. Cigaretový kouř, příliš mnoho slunění, zbytečná radiace jsou jasné škodlivé látky. Zdravá strava s ovocem a zeleninou, omezením tuků, uzenin a tmavého masa, prevence obezity, stresu a pravidelná fyzická aktivita jsou důležité v prevenci nádorů.

Pravidelné lékařské prohlídky jsou dostupné každému. Ženy by měly provádět samovyšetřování prsou od mládí, absolvovat prohlídky prsou lékařem a vyšetření mamografem od 45 let, každoroční gynekologické vyšetření by mělo být samozřejmostí. U mužů je vhodné samovyšetřování varlat provádět již od doby dospívání, neboť tyto nádory se objevují právě v mladém věku, vyšetřování prostaty lékařem po 50. roce věku je také nezbytné. Od 50 let je dobré kontrolovat, zda se neobjeví krev ve stolici, pomocí Hemokult testu. Krev může být prvním příznakem nádoru tlustého střeva, ale může se objevit i u naprosto banálních záležitostí, například hemoroidů. Je to vyšetření jednoduché a dostupné u praktického lékaře. V 55 letech by měl každý začít se sledováním tlustého střeva koloskopicky (optické vyšetření celého tlustého střeva).

Každé dva roky by měl člověk projít celkovou kontrolou zdravotního stavu u svého praktického lékaře. Ti, kteří mají v rodině příbuzné s nádorovým onemocněním, by si měli uvědomit možné vyšší riziko nemoci a dodržovat doporučenou prevenci. Měli by také o této skutečnosti informovat svého lékaře, aby jim mohl poradit, jak nejlépe se chránit.

Lidé, kteří mají skutečně závažnou rodinnou anamnézu, by měli konzultovat se svým lékařem, zda není vhodné genetické vyšetření. Na jeho doporučení, nebo na doporučení odborného lékaře, je možné toto vyšetření podstoupit a dozvědět se více informací pro sebe i svou rodinu. Potvrzená dědičná forma nádorů znamená nutnost mnohem intenzivnější prevence, než je tomu u běžné populace.

Lidé s vysokým rizikem nádorů žijí v obavě o svou budoucnost a budoucnost svých nejbližších. Pokud se rozhodnou pro genetické testování, pozitivní test určující nosičství mutace může znamenat psychický stres. Studie dokázaly, že během 3-6 týdnů po odhalení výsledků se mohou objevit deprese, zmatení, poruchy spánku a obavy. Tyto pocity mohou postupně zmizet, pokud se člověku dostane odpovídající podpory. Každý člověk má určitou pravděpodobnost, že onemocní nějakou nemocí během svého života. Ve většině případů o tom neví. V případě dědičných nádorů mluvíme o pravděpodobnosti onemocnět, nikoliv o jistotě. Mnozí lidé se naprosto náhodně dozvěděli ve svých sedmdesáti letech, že nesou poškozený gen, a nikdy přitom nebyli nemocní.

Autor: Moudrá želva