Autoimunitní onemocnění v čínské medicíně - 2. díl

Jediná věc, kterou mohou mít společnou, je etiologie. U většiny - nikoli však všech - autoimunitních chorob je etiologií skryté (latentní) horko. To je případ obzvlášť tehdy, má-li pacient příznaky horka spolu s únavou a případně horečkou; ty mívají ve svých patologiích něco společného. V případě jiných autoimunitních chorob může být patologií rovněž Yin Huo. Pokud víme, že máme co do činění s autoimunitním onemocněním, dává nám to důležitý ukazatel z hlediska prognózy.

Nicméně některé autoimunitní choroby mají zajímavý společný příznak, a tím je pulz. Toho jsem si všimnul především u roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy, Hashimotovy tyreoiditidy a Crohnovy choroby. Pulz má v takovém případě vlastnosti kůže [ge 革], tj. je povrchový a „napnutý" jako kůže na buben, avšak na hluboké vrstvě je prázdný: na povrchu se zdá tvrdý, uvnitř je ale prázdný, jako buben. Kožený tep vypovídá o závažné nedostatečnosti krve, esence či Yinu. Rovněž signalizuje, že Qi plyne vzhůru, protože není zakořeněna v krvi. To by mohlo naznačovat, že prapříčinou těchto autoimunitních chorob je nedostatečnost ledvin.

• Z pochopitelných důvodů neexistuje žádná čínská teorie.
• Všechny choroby se od sebe značně liší a musí se léčit dle svých vlastních patologií a obrazů (např. roztroušená skleróza a Hashimotova tyreoiditida nemají z hlediska čínské medicíny nic společného).
• Skutečnost, že se jedná o autoimunitní onemocnění, ovlivňuje snadnost (nebo obtížnost) léčby a celkovou prognózu. Jejich léčba je náročnější.
• Srovnejme zbytnění štítné žlázy a Gravesovu chorobu: druhá jmenovaná má závažnější příznaky a bude se obtížněji léčit.
• V pozdějších stadiích autoimunitních chorob se zdá být společný pulz, tj. tep koženého typu, který je povrchový, avšak v hloubce prázdný. Povrch je v určitém smyslu „široký" a zdá se být napnutý jako kůže bubnu. To naznačuje závažnou ledvinovou nedostatečnost.
• Je třeba být obeznámen s etiologií, patologií a obrazy choroby a nedbat na její autoimunitní povahu. Například Sjögrenův syndrom, Hashimotova tyreoiditida, Crohnova nemoc, MS a revmatoidní artritida mají z hlediska patologie jen velmi málo nebo dokonce nic společného.

            Sjögrenův syndrom: Yin Xu žaludku a jater

            Hashimotova tyreoiditida: Hlen, Qi Xu sleziny, Yang Xu ledvin

            Crohnova choroba: Vlhké horko ve střevech

            MS: Vlhkost, Xu žaludku a sleziny, Xu jater a ledvin

            RA: Vlhké horko v kloubech

• Je třeba léčit ledviny, které jsou kořenem autoimunitního procesu. Může se jednat o Yang ledvin, Yin ledvin, Jing, Yuan Qi, Ministerský oheň.
• Je třeba léčit zánět nejméně jednou či dvěma protizánětlivými bylinami.
• Zkontrolujte, zda je přítomno skryté (latentní) horko nebo Yin oheň, a příslušně je léčte.

Ba Ji Tian - Radix Morindae officinalis

Bai Shao - Radix Paeoniae alba

Bai Zhi - Radix Angelicae dahuricae

Can Er Zi - Fructus Xanthii

Cao Wu  - Radix Aconiti Kusnezoffi

Chai Hu - Radix Bupleuri

Chi Shao - Radix Paeonia rubra

Chuan Xin Lian - Herba Andrographis

Da Huang - Radix et Rhizoma Rhei

Da Qing Ye - Folium Isatidis

Dan Shen - Radix Salviae miltiorrhizae

Dang Gui - Radix Angelicae sinensis

Dang Shen - Radix Codonopsis

Di Yu - Radix Sanguisorbae

Du Huo - Radix Angelicae pubescentis

Du Zhong - Cortex Eucommiae

Fang Feng - Radix Saposhnikoviae

Fu Zi - Radix Aconiti Lateralis preparata

Hong Hua - Flos Carthami

Hei Zhi Ma - Semen Sesami nigri

Hu Zhang - Rhizoma Polygoni cuspidati

Huai Hua - Flos Sophorae

Huang Lian - Rhizoma Coptidis

Huang Qi - Radix Astragali

Huang Qin - Radix Scutellariae

Jiang Huang - Rhizoma Curcumae longae

Jie Geng - Radix Platycodonis

Jin Qian Cao - Herba Lysimachiae

Jin Yin Hua - Flos Lonicerae

Jing Jie - Herba Schizonepetae

Ku Shen - Radix Sophorae flavescentis

Kuan Dong Hua - Flos Farfarae

Lei Gong Teng - Radix Tripterygii wilfordii

Lian Qiao - Fructus Forsythiae

Lu Hui - Aloe

Lu Lu Tong - Fructus Liquindambaris
Man Jing Zi - Fructus Viticis
Mao Dong Qing - Radix Ilicis pubescentis
Mu Dan Pi - Cortex Moutan
Nu Zhen Zi - Fructus Ligustri lucidis
Pi Pa Ye - Folium Eriobotryae
Qiang Huo - Rhizoma et Radix Notopterygii
Qin Jiao - Radix Gentianae macrophyllae
Qin Pi - Cortex Fraxini
San Qi  - Radix Notoginseng
Shan Dou Gen - Radix Sophorae tonkinensis
Sheng Ma - Radix Cimicifugae
Tao Ren - Semen Persicae
Tian Ma - Rhizoma Gastrodiae
Wu Jia Pi - Cortex Acanthopanacis
Xi Xian Cao - Herba Siegesbeckiae
Xi Xin - Herba Asari
Xia Ku Cao - Spica Prunella
Xian Mao - Rhizoma Curculiginis
Xiang Fu  - Rhizoma Cyperi
Xiao Ji  - Herba  Cirisii
Xu Chang Qing - Radix Cynanchi Paniculati
Xue Jie - Sanguis Draconis
Xue Yu Tan  - Crinis Carbonisatus
Xun Gu Feng - Herba  Aristolochiae Mollissimae
Ye Ju Hua - Flos Chysanthemi Indici
Yin Yang Huo - Herba Epimedii
Yu Xing Cao - Herba Houttuyniae
Ze Xie - Rhizoma Alismatis
Zhi Zi - Fructus Gardeniae
Zi Cao Gen - Radix Lithospermi

Jak je vidno, tento seznam je natolik rozsáhlý, že prakticky každá bylinná směs v sobě bude mít nejméně jednu protizánětlivou bylinu. Věřím, že při léčbě autoimunitních chorob je nesmírně důležité používat protizánětlivých bylin. Osobně zvláště spoléhám na Mu Dan Pi Cortex Moutan. Stojí rovněž za povšimnutí, že se protizánětlivé byliny vyskytují v mnoha různých kategoriích bylin, tedy nejen mezi těmi, které čistí horko: proto s sebou z hlediska čínské medicíny protizánětlivý účinek ještě nezbytně nenese schopnost čistit horko. Naopak je velmi zajímavé (a poněkud překvapivé), že dokonce i Fu Zi a Cao Wu (nesmírně horké byliny) mají protizánětlivé účinky.

http://news.harvard.edu/gazette/story/2012/02/secrets-of-ancient-chinese-remedy-revealed/

Následuje na internetu publikovaný článek z Harvardovy univerzity o účinku čínské byliny Chang Shan Radix Dichroae febrifugae na autoimunitní onemocnění.

Zhruba dva tisíce let léčili čínští bylinkáři malárii pomocí výtažku z kořene hortenzie rostoucí v Tibetu a v Nepálu známého běžně jako Tu Chang Shan. Studie z poslední doby napovídají, že halofuginon, sloučeninu obsaženou v bioaktivní složce tohoto výtažku, lze rovněž použít k léčbě mnoha autoimunitních onemocnění. Nyní výzkumníci z Harvardovy školy zubní medicíny odhalili tajemství stojící za účinkem tohoto výtažku na molekulární úrovni.

Ukázalo se, že halofuginon (HF) spouští stresovou signalizační dráhu, která brání vzniku škodlivé skupiny imunitních buněk zvaných Th17 lymfocyty, které jsou v podezření z vyvolávání mnoha autoimunitních onemocnění.
„HF brání autoimunitní odpovědi, aniž by tlumil imunitu jako takovou," prohlásil Malcom Whitman, profesor vývojové biologie na Harvardově škole zubní medicíny a hlavní spoluautor nové studie. „Tato sloučenina může přinést novátorské léčebné přístupy k celé plejádě autoimunitních chorob."

„Tato studie je slibným příkladem, jak může odhalení molekulárního mechanismu účinku tradičního bylinného léku vést k novému pohledu na fyziologickou regulaci i k novátorskému přístupu při léčbě choroby," prohlásila Tracy Kellerová, instruktorka ve Whitmanově laboratoři a první spoluautorka studie.

Tuto studii, na níž se podílel mezioborový tým vědců z Massagusettské všeobecné nemocnice spolupracující s Harvardovou univerzitou i vědci odjinud, zveřejnil online 12. února časopis Nature Chemical Biology.
Předchozí výzkum prokázal, že HF omezuje jizvení tkáně, sklerodermii (vypínání kůže), roztroušenou sklerózu, tvorbu jizev a dokonce rozvoj rakoviny. „Máme za to, že HF účinkuje na signální dráze, která má mnoho pozdějších vlivů," sdělila Kellerová.

V roce 2009 Kellerová a její kolegové oznámili, že HF chrání proti škodlivým Th17 lymfocytům, aniž by měl vliv na ostatní prospěšné buňky imunitního systému. Th17 lymfocyty, objevené teprve roku 2006, jsou „špatnými činiteli", podezřelými z vyvolávání mnoha autoimunitních chorob včetně nespecifických střevních zánětů, revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy a lupénky.

Vědcům se podařilo zaměřit na jedinou aminokyselinu zvanou prolin a objevili, že HF cílí a potlačuje činnost určitého enzymu (tRNA syntetázu EPRS) zodpovědného za včleňování prolinu do struktury proteinů, které jej jinak běžně obsahují. Když nechali HF působit, spustila se AAR odpověď a projevily se léčebné účinky léčby pomocí HF.

Přidání dalšího množství prolinu zvrátilo účinek HF na buněčnou diferenciaci Th17 lymfocytů, zatímco přidání jiných aminokyselin takové následky nemělo, čímž se prokázala výlučnost vlivu HF na začleňování prolinu do proteinů. Přidání prolinu rovněž zvrátilo další léčebné účinky HF: potlačilo jeho vliv na boj s parazitem vyvolávajícím malárii a rovněž jeho účinek na jisté buněčné procesy spojené s jizvením tkání. Ani v těchto případech nemělo přidání jiných aminokyselin podobné následky. Tyto důkazy jednoznačně prokázaly, že podstatou účinku HF je výlučné omezování prolinu.

Vědci se domnívají, že léčba pomocí HF napodobuje nedostatek prolinu v buňkách, který spouští AAR odpověď a následně ovlivňuje regulaci imunitního systému. Vědci ještě plně neporozuměli roli, kterou hraje omezování aminokyselin v imunitní odpovědi na choroby, ani proč omezení přísunu prolinu brání tvorbě Th17 lymfocytů.
Nicméně „AAR dráha je jednoznačně zajímavým cílem nových léků a halofuginon je kromě svých využití v léčbě také mocným nástrojem při studiu AAR dráhy," prohlásil Whitman.

V rámci čínské medicíny samozřejmě žádný teoretický základ týkající se „autoimunitních" chorob neexistuje. Nicméně analýzou podstaty autoimunity a rovněž čínské obdoby imunitního systému (budu ji nazývat „obranným systémem") se lze dobrat k vyslovení některých teorií.

Dle mého názoru vykazuje autoimunita z pohledu čínské medicíny sedm znaků, v nichž se od ostatních potíží s imunitou (například alergií či infekcí) liší:

1) Vykolejení obranného systému má hlubší příčiny než ostatní choroby.
2) Nástup spouštěčů je v případě autoimunitních onemocnění mnohem zákeřnější (v čínštině se často používá slovo „číhající").
3) Vykolejení obranného systému pramení hlavně z jeho Yin (Jing, dřeni, ledvinách).
4) Prapříčinou autoimunity je ledvinová nedostatečnost.
5) Autoimunitní choroby mají velmi složité patologie.
6) Neměli bychom dávat rovnítko mezi záněty a horko.
7) Etiologie (nauka o hledání a výkladu příčin) autoimunitních chorob se liší od obvyklé čínské etiologie.

Než se na těchto sedm znaků podíváme podrobněji, rád bych shrnul možné druhy poruch imunitního systému a jejich čínskou interpretaci. Vycházím z toho, že na šest oddílů a čtyři vrstvy lze hledět jako na obrazy rozladění imunitního systému.

Než budu pokračovat dále, musím napřed vymezit pojem „Zheng Qi". Slovo „zheng" lze přeložit jako „správný", „poctivý“ či „řádný". Já pojem „Zheng Qi" překládám jako „řádná Qi". Povšimněte si nejen lékařského, ale i morálního významu tohoto výrazu: jedná se o Qi, která není jen zdravá, ale i „správná" a „poctivá". Výraz „zheng" prozrazuje konfuciánský vliv na čínskou medicínu. „Poctivý" či „správný" naznačuje uplatňování konfuciánské vlastnosti „Yi", tj. správnosti a vhodnosti jednání; dělat vždy to, co je v dané chvíli „vhodné" (samozřejmě vhodné z hlediska konfuciánské etiky). Proto Zheng Qi představuje to, co je vhodné nejen z hlediska lékařského, ale i z hlediska morálního.

V praktické rovině je „Zheng Qi" obecným pojmenováním všech Qi, které hrají roli při obraně před choroboplodnými zárodky, a tedy při imunitní odpovědi.  Nejedná se o konkrétní druh Qi (jakým je například Gu Qi), ale o souhrnný pojem označující všechny druhy Qi, které se podílejí na imunitní odpovědi. Pojmu „Zheng Qi" se často užívá v protikladu k „Xie Qi", tj. spouštěči chorob (doslova „zlá Qi").

Následující text je výkladem poruch činnosti imunitního systému z úhlu pohledu šesti oddílů a čtyř vrstev.

Napadení zevním spouštěčem choroby na zevní úrovni

Nejprve je tu akutní bakteriální či virová infekce, které je v čínské medicíně přiřazována samozřejmě výrazná role: jedná se o napadení zevního choroboplodného zárodku, který způsobuje akutní symptomy. Ty jsou popsány v šesti oddílech v knize Shang Han Lun nebo ve čtyřech vrstvách knihy Ye Tian Shi školy Wen Bing. V obou systémech se jedná o počáteční stadium, tj. oddíl  Tai Yang ze šesti oddílů, nebo vrstvu Wei ze čtyř vrstev. Akutní symptomy tohoto oddílu (zvlášť horečka) ze samotné své definice znamenají, že Zheng Qi reaguje na spouštěč choroby: což je dobře. Zheng Qi působí proti spouštěčům choroby nebo - viděno z biomedicínského hlediska - imunitní systém bojuje s virem (či bakterií): to je správná zdravá reakce. Naším cílem je spouštěč choroby vypudit nejlépe již na zevní úrovni; pokud to není možné, měli bychom jej rozhodně vypudit (případně jej „vyčistit" nebo jej „vypustit") na úrovni Qi.

Zevní spouštěč chorob pronikající do vnitřku

Pokud zevní spouštěč chorob pronikne do vnitřku, přemění se v horko, a v tomto stadiu se jedná o vnitřní horko: je to buď Yang Ming oddíl ze šesti oddílů, nebo jeden z obrazů Qi vrstvy. V tomto stadiu bývá horečka vyšší, a to je stále dobře, neboť to znamená, že Zheng Qi (či imunitní systém) reaguje na spouštěč choroby (či na infekci v západním slova smyslu). Tato dvě stadia (zevní a vnitřní-horké) jsou „běžným" vývojem v patologii vpádu spouštěče chorob.

Oddíl Yin jakožto imunitní nedostatečnost

Další poruchou imunitního systému je imunitní nedostatečnost, jakou známe například při nákaze HIV. Z pohledu čínské medicíny se jedná o závažnou a naprostou nedostatečnost Zheng Qi ve všech jejích podobách. Já bych k tomu ještě přidal imunitní nedostatečnost vedoucí k propuknutí rakoviny. Podle čínské teorie rakoviny (soustředící se na pevné nádory) vznikají všechny druhy rakovin nahromaděním Qi a krve: k tomuto nahromadění nemůže dojít bez prapůvodní nedostatečnosti Zheng Qi. Pokud je Zheng Qi zdravá a řádně obíhá, nemohou se Qi a krev hromadit a stagnovat a rakovina nemůže propuknout. To potvrzuje i západní medicína, neboť víme, že se rakovinné buňky tvoří u zdravých jedinců neustále a že je imunitní systém ničí každý den.

Tyto poznatky z pohledu čínské medicíny začleňuji do systému tří Yin oddílů ze šesti oddílů nebo do Ying a krevní vrstvy ze čtyř vrstev. Netvrdím, že popisují patologické změny při rakovině, ale lze na ně nahlížet jako na příklad rakovinné patologie v kontextu imunitního systému.

Relativní imunitní nedostatečnost

Existuje jeden nový druh imunitní nedostatečnosti, který je původcem chronického únavového syndromu (CFS). Při CFS pacientův imunitní systém reaguje, avšak nedostatečně: to vede k chronickému i celé roky trvajícímu průběhu této choroby, aniž by se pacientův stav zlepšoval, či zhoršoval. Že se jedná o poruchu imunitního systému, bylo odhaleno teprve nedávno.
Dříve se předpokládalo, že imunitní systém buď funguje a pacient se uzdraví, nebo že nefunguje, jako je tomu v případě AIDS. Z pohledu čínské medicíny se pacientův stav nezlepšuje, protože se zároveň vyskytují nedostatečnost Zheng Qi a spouštěč choroby, což bývá většinou vlhkost.
Z hlediska šesti oddílů a čtyř vrstev se CFS často projevuje obrazem Shao Yang ze šesti oddílů a obrazem horka žlučníku ze čtyř vrstev (což je téměř totéž jako obraz Shao Yang). Pacientův stav se nelepší a průběh choroby je chronický, protože spouštěč choroby se „zaseknul" v energetické vrstvě Shao Yang a „odráží se" mezi oddílem Yang Ming (způsobujícím pocit horka) a oddílem Tao Yang  (způsobujícím pocit chladu). Proto také pacient střídavě pociťuje horko a chlad.

Při alergii reaguje imunitní systém přehnaně, tj. reaguje na zevní činitel, který by zdravý imunitní systém ignoroval. To můžeme pozorovat při alergickém astmatu, alergické (senné) rýmě či atopickém ekzému.
Odhlédneme-li od ekzému, alergické přehnané odpovědi lze začlenit do oddílu Tai Yang (ze šesti oddílů) nebo vrstvy Wei (ze čtyř vrstev). Je to zvlášť jasně vidět v případě alergické (senné) rýmy, kde se příznaky podobají těm při napadení větrem (kýchání, smrkání, bolesti hlavy). Proto lze tvrdit, že oddíl Tai Yang a vrstva Wei nepopisují pouze příznaky akutního napadení větrem, ale rovněž příznaky dýchací alergie.
Následující tabulka shrnuje druhy poruch imunitního systému, přičemž o alespoň jedné z nich - autoimunitě - se podrobněji rozepisuji níže.

Konečně, další možnou poruchou imunitního systému je v západní medicíně autoimunita. Podívejme se na sedm vlastností autoimunity z pohledu čínské medicíny podrobněji. Jak víme, při autoimunitních chorobách dochází k naprostému rozvratu, kdy imunitní systém nedokáže rozpoznat tělo jako „sebe" (což zdravý imunitní systém umí) a napadá jej, jako by to bylo cizí těleso.

1) Vykolejení obranného systému má hlubší příčiny než ostatní choroby
Všechna autoimunitní onemocnění pramení z vykolejení imunitního systému, žádné však nezačíná s příznaky vnějšího napadení. Jejich nástup nelze jasně určit a mají složitou patologii. Proto se „Zheng Qi" reagující na venkovní spouštěče chorob liší od „Zheng Qi" vedoucí k autoimunitním chorobám. V prvním případě se jedná o zdravou Qi, která bojuje s choroboplodnými zárodky; v druhém případě jde o nesprávně fungující Qi, která útočí na vlastní tělo.


2) Nástup spouštěčů je v případě autoimunitních onemocnění mnohem zákeřnější
Nástup autoimunitních chorob se nikdy nepodobá vnějšímu napadení; je zákeřný a k jeho popisu se v čínštině často používá slova „číhající". Skryté (latentní) horko (které je často původcem autoimunitních onemocnění) bývá označováno čínským výrazem „fu", což znamená „skrytý". Jak ještě uvidíme, je tomu tak často kvůli vzniku skrytého (latentního) horka nebo Yin ohně. Jeho „zákeřná" povaha naznačuje, že prapůvodní příčinu bývá často obtížné odhalit a že léčba bude náročnější. Například v případě vnějšího napadení větrem je povaha spouštěče choroby jasná a léčba poměrně jednoduchá. Naproti tomu v případě autoimunitní choroby je spouštěč méně zjevný a navíc se projevuje vzájemně si odporujícími horkými a chladnými příznaky.

3) Vykolejení obranného systému pramení hlavně z jeho Yin
Jak jsme viděli, imunitní systém má v čínské medicíně velké množství složek, některé Yang, některé Yin. Wei Qi je Yangovým druhem Qi, stejně tak jako Yuan Qi a Ming Men; naproti tomu Jing a dřeň jsou Yinovým druhem Qi.
Vykolejení obranného systému, jak jej pozorujeme při autoimunitních onemocněních, má příčinu spíše v Yinových než Yangových složkách, tj. v Jing a dřeni.

4) Prapříčinou autoimunity je ledvinová nedostatečnost
Ledvinová nedostatečnost je dle mého názoru téměř vždy prapříčinou autoimunitních chorob. Mějte prosím na paměti, že nemusí jít nutně o nedostatečnost ledvinového Yin: může se jednat o ledvinovou nedostatečnost ve všech jejích možných projevech, tj. ledvinového Yin, ledvinového Yang, ledvinového Jing. Jedním z důvodů je to, že ledvinová nedostatečnost bývá obvykle prapříčinou skrytého (latentního) horka, které je často základním původcem autoimunitních chorob. Skryté horko se tvoří, když spouštěč choroby napadne tělo, aniž by způsobil akutní příznaky: nepřítomnost akutních příznaků naznačuje, že Zheng Qi při napadení těla spouštěčem choroby vůbec nezareagovala; nedošlo k žádné zdravé odpovědi imunitního systému. Jak uvidíme později, je to z důvodu ledvinové nedostatečnosti.
Někteří moderní čínští lékaři vidí v patologii autoimunitního systému nedostatečnost Yin a prázdné horko. Nemohu s tímto pohledem souhlasit a osobně se domnívám, že je patologie autoimunitních chorob složitější. Velmi mnoho pacientů s autoimunitními chorobami trpí nedostatečností Yang (jasně patrná z bledého jazyka).

5) Autoimunitní choroby mají velmi složité patologie
Autoimunitní choroby mívají velmi složité patologie a také matoucí a vzájemně si odporující příznaky. Měli bychom s tím počítat a považovat to za pravidlo, nikoli za výjimku. To proto, že původcem je ledvinová nedostatečnost, a to případně nedostatečnost ledvinového Yang, která způsobuje příznaky chladu, avšak zároveň se mohou vyskytovat příznaky horka z důvodu přítomnosti horka či vlhkého horka.

Revmatoidní artritida je dobrým příkladem tohoto jevu, neboť klouby při ní bývají horké na dotyk a někdy rovněž zarudlé, a přesto jsou v případě nedostatečnosti Yang kůže i jazyk bledé a pacientovi bývá často zima.
Dalším příkladem je Hashimotova tyreoiditida, při níž dochází k hypotyreóze, jejímž nejběžnějším obrazem je nedostatečnost ledvinového a slezinného Yang; nicméně vyskytují se i případy s nedostatečností Yin. Při revmatoidní artritidě dochází k zánětu kloubů, které mohou být zarudlé a oteklé, a přesto má pacient velmi často bledý jazyk. Příznaky Sjögrenova syndromu jednoznačně poukazují na nedostatečnost Yin, z jazyka se to však často nepozná.
U mnoha autoimunitních chorob navíc působí současně více spouštěčů chorob, jako jsou vlhkost, hlen, stáze Qi, stáze krve či jedovaté horko.

6) Neměli bychom dávat rovnítko mezi záněty a horko
U všech autoimunitních chorob se vyskytuje zánět hrající v jejich patologii významnou roli. O zánětu budu pojednávat podrobněji níže. Je však velmi důležité neklást rovnítko mezi západní biomedicínské pojetí zánětu a čínské pojetí horka.
Není vůbec neobvyklé trpět zánětem za přítomnosti chladu a při nedostatečnosti Yang. Naopak se to často stává při Hashimotově tyreoiditidě či revmatoidní artritidě, abychom jmenovali alespoň dva příklady.
Rovněž pokud nahlédneme do seznamu protizánětlivých čínských bylin, nalezneme je v mnoha různých kategoriích, nikoli pouze v kategorii odstraňující horko: protizánětlivé byliny se nacházejí dokonce i v kategorii posilující Yang nebo vyhánějící chlad.
Seznam protizánětlivých čínských bylin jsem uveřejnil v předchozím příspěvku na téma autoimunitních chorob 11. ledna 2013.

7) Etiologie autoimunitních chorob se liší od obvyklé čínské etiologie
Pochopit etiologii autoimunitních chorob je důležité, neboť nás nasměruje k jejich správné léčbě. Čínské knihy se vždy zmiňují o napadení venkovními choroboplodnými zárodky, emočním stresu, nepravidelném jídelníčku atd. Všechny tyto činitele hrají určitou roli, jsou však spíše spouštěči než příčinami. Je pravda, že například vlhko může být etiologickým činitelem při vzniku roztroušené sklerózy, avšak miliony lidí jsou neustále napadány vlhkem a pouze velmi málo z nich onemocní roztroušenou sklerózou, takže roli musí hrát i jiné činitele. Těmito činiteli mohou být škodliviny, tabák, alkohol, choroboplodné zárodky a záření.
Opět je nutno zopakovat, že etiologie autoimunitních chorob bývá hlubší, nenápadnější, zákeřnější, složitější a je při ní nutno vzít v úvahu moderní činitele.

Genetická etiologie autoimunitních chorob
Na dříve položenou otázku, proč miliony lidí napadá vlhko, avšak pouze několik málo onemocní roztroušenou sklerózou, lze odpovědět, že zde musí působit výrazná dědičná složka, které se v čínské medicíně přezdívá „rané nebe". To je třeba vzít na vědomí a pamatovat na to při léčbě, tj. musíme léčit ledviny a Jing ledvin.

Imunizace, coby etiologický činitel při autoimunitních chorobách
Podle mého názoru hrají imunizace důležitou roli v etiologii autoimunitních chorob. Nelze to s jistotou dokázat, avšak mé názory i zkušenosti mě k tomuto názoru neomylně vedou. Stručně řečeno věřím, že většina imunizací může vytvářet skryté (latentní) horko, a to je - jak jsem přesvědčen - patologií většiny případů autoimunitních chorob (nikoli všech). Z pohledu čtyř vrstev, když  provádíme imunizaci (například dítěte nebo dospělého pomocí vakcíny proti chřipce), je to, jako bychom vpravili spouštěč nemoci (vakcínu, ať živou, či oslabenou) přímo do vrstvy krve a zcela obešli ostatní tři vrstvy, především vrstvu Wei. Ačkoli mají imunizace za úkol imunitní systém povzbudit k tvorbě protilátek, obcházení tří úrovní v něm vyvolává zmatek. To vede k tvorbě skrytého (latentního) horka, které může být příčinou velkého množství syndromů, jejichž jednou kategorií jsou autoimunitní choroby.

Hygienická teorie u autoimunitních chorob
Někteří vědci se nyní domnívají, že autoimunitní choroby může vyvolávat nedostatek styku s bakteriemi v dětství. To proto, že dnešní děti žijí v mnohem hygieničtějších podmínkách než děti v minulosti. Dříve bývaly více vystavovány bakteriím, a to mělo za následek posílení imunitního systému. Dnes již děti nejsou vystaveny tolika bakteriím, následkem čehož jejich imunitní systém „zchoulostiví" a začne reagovat sám na sebe (v případě autoimunitních chorob). Z tohoto důvodu se této domněnce říká „hygienická teorie".
Je to zatím pouze teorie, avšak domnívám se, že je v ní obsažen velký kus pravdy. Dříve se pomocí hygienické teorie vysvětloval pouze rostoucí výskyt alergických chorob, avšak dnes již se má za to, že se týká rovněž chorob autoimunitních. Ačkoli mají velmi rozdílné patologie, spojuje obě kategorie to, že při nich imunitní systém reaguje na látky, na které by reagovat neměl: v případě alergických chorob na alergeny, v případě autoimunitních chorob na buňky vlastního těla.

Protože je příznakem autoimunitních chorob, měli bychom o zánětu hovořit z hlediska biomedicíny i z hlediska jeho výkladu v čínské medicíně. Zánět je normální odpovědí organismu na choroboplodné zárodky či dráždivé látky. Často bývá důsledkem infekce, avšak neměli bychom tyto dva pojmy zaměňovat. Když nás napadne vítr (v západní medicíně virus), propukne u nás horečka a akutní zánět, tj. došlo u nás k infekci a v jejím důsledku k zánětu.

Zánět je součástí složité biologické odpovědi cévní tkáně na škodlivé podněty, jako jsou choroboplodné zárodky, poškozené buňky nebo dráždivé látky. Klasickými projevy akutního zánětu jsou bolest, horko, zrudnutí, otok a ztráta funkce. Zánět je snahou organismu o odstranění škodlivých činitelů a o zahájení procesu uzdravení. Zánět není synonymem pro infekci ani v případech, kdy je infekcí vyvolán. Infekci způsobují mikroorganismy, kdežto zánět je jednou z odpovědí organismu na choroboplodný zárodek.

Zánět může přejít do chronické podoby a hrát důležitou škodlivou roli u mnoha chorob. V takových případech nemá blahodárné důsledky, jaké přinášel akutní zánět v rámci odpovědi na choroboplodné zárodky. Například alergické astma je alergickou chorobou, při níž nadměrné množství imunoglobulinu E na povrchu žírných buněk v průduškách reaguje na alergeny, což vede k „explozi" žírných buněk a vypuštění chemických mediátorů způsobujících zánět. Ty mají na svědomí stažení průdušek, přehnanou citlivost dýchacích cest, ztluštění jejich stěn, zánět se tak stává chronickým a pacient „má chronické astma".

Chronický zánět může vést k celé řadě chorob. Dnes již víme, že chronický zánět hraje roli u srdečních a cévních chorob, rakoviny, cukrovky, obezity, artritidy, neurologických chorob, plicních chorob a autoimunitních chorob. V současnosti je již známo, že většinu těchto chorob způsobuje nesprávná regulace zánětlivých drah vedoucí k chronickému zánětu. Mezi etiologické spouštěče zánětu patří stres, škodliviny, tabák, alkohol, choroboplodné zárodky a záření. Já bych k nim ještě přidal imunizace (které se počítají pod choroboplodné zárodky). Na tomto seznamu vidíme, jak se moderní etiologické spouštěče liší od těch, s nimiž pracuje starověká čínská medicína.

Rozsáhlé výzkumy naznačují, že prozánětlivé geny jsou regulovány transkripčními faktory. Transkripční faktory mají za úkol ovládat genovou expresi (tvorbu látek na základě informace uložené v genu) a regulovat signální dráhy. Nesprávná regulace těchto transkripčních faktorů vyvolává chronický zánět a chronické choroby.

Ukázalo se, že mnoho aktivních rostlinných látek reguluje transkripční faktory a potlačuje zánět. Následuje seznam těchto látek obsažených v čínských bylinách.

Butein v Jiang Xiang Lignum Dalbergiae odoriferae (rozproudí krev) 
Kardamonin v Cao Dou Kou Semen Alpiniae katsumadai (rozpustí vlhkost, rozproudí Qi). 
Berberin v Huang Lian Rhizoma Coptis (odstraní horko a vlhké horko)
Evodiamin v Whu Zhu Yu Fructus Evodia rutaecarpae (vypudí chlad) 
Kyselina boswellová v Ru Xiang Resina Boswelliae carterii (rozproudí krev)
Emodin v Hu Zhang Rhizoma Polygoni cuspidati (rozproudí krev) a Da Huang Radix et Rhizoma  Rhei 
Kurkumin v Jiang Huang Rhizoma Curcumae longae (rozproudí Qi, rozproudí krev). 

Záněty lze rozdělit na akutní a chronické. Akutní zánět je prvotní odpovědí organismu na škodlivé podněty a vzniká zvýšeným přesunem plazmy a bílých krvinek (především granulocytů) z krve do postižených tkání. Zánětlivou odpověď rozšiřuje a nechává vyzrávat celá kaskáda biochemických kroků zahrnující místní cévní soustavu, imunitní systém a různé buňky postižené tkáně.

Chronický zánět vede k postupné změně druhů buněk přítomných v zánětlivém ložisku a vyznačuje se současným ničením i hojením tkáně v důsledku zánětlivého procesu.

Alergická reakce, známá jako přehnaná citlivost 1, je důsledkem nepřiměřené imunitní odpovědi způsobující zánět. Běžným příkladem je alergická (senná) rýma, kterou způsobuje přehnaně citlivá odpověď kožních žírných buněk na alergeny. Předem senzibilizované žírné buňky odpovídají degranulaci a uvolněním vazoaktivních (působících na průtočnost cév) látek, jako je například histamin. Tyto chemické látky rozšiřují přehnanou zánětlivou odpověď vyznačující se rozšiřováním cév, tvorbou prozánětlivých molekul, uvolněním cytokinu a přitahováním bílých krvinek.

Ostatní reakce přehnané citlivosti typu 2 (hemolytická anémie, myastenie, perniciózní anémie) a typu 3 (SLE, revmatoidní artritida, autoimunitní zánět ledvin) jsou zprostředkovány reakcí na protilátky a rovněž vyvolávají zánět přitahováním bílých krvinek, které poškozují okolní tkáň.

Záněty hrají rovněž roli při vzniku rakoviny. Zánět kolem nádorů spoluvytváří místní prostředí, které se podílí na jejich bujení, přežití a migraci a metastázách.

Zánět a autoimunitní choroby
Ta část imunitního systému, která bojuje s choroboplodnými zárodky, představuje takzvanou získanou imunitu. „Pamatuje" si cizí antigeny (tedy bílkoviny), aby s nimi mohla bojovat, pokud by se někdy vrátily. Využívá k tomu lymfocytů.
Tělo má však také poněkud primitivnější vrozený imunitní systém. Ten k ničení škodlivých činitelů využívá jiných druhů bílých krvinek, jako jsou granulocyty a monocyty. Při autozánětlivých onemocněních způsobuje tento vrozený imunitní systém z neznámých příčin záněty. Reaguje, aniž se kdy v těle s protilátkami či antigeny setkal. To je zajímavé, protože podle mého názoru tento vrozený imunitní systém reaguje na patogeny z imunizace.
Autozánětlivé poruchy se vyznačují výraznými zánětlivými epizodami, jejichž důsledkem jsou takové příznaky jako horečka, vyrážka nebo otok kloubů. Tato onemocnění s sebou rovněž nesou nebezpečí vzniku amyloidózy, potenciálně smrtelného hromadění krevních bílkovin v životně důležitých orgánech.