Olivový olej, král zdravých tuků - 1. díl

Počátky pěstování olivovníku se dají zmapovat někde v oblasti dnešního Iránu a Sýrie před více než 7 000 lety. Plodů olivovníků a z nich získaných produktů využívali také staří Egypťané. Díky fénickým obchodníkům se olivovníky dostaly i do Řecka (mezi prvními byly osazovány háje na Krétě). Potom se rozšířily do všech zemí Středomoří. 

Olivovníků je v současné době je známo přes 2 000 různých druhů. Vyžadují mírné teplé podnebí bez větších teplotních rozdílů. V žádném případě nesnášejí teploty pod bodem mrazu. Proto jim vyhovuje podnebí, které panuje ve Středomoří. Dorůstají výšky 5 až 15 metrů. Dožívají se vysokého stáří, několika set, ba výjimečně i tisíc let. Kvalitu plodů - oliv - ovlivňuje i složení půdy, ze které čerpá olivovník své živiny.  

Olivy jsou plody olivovníku, které se sbírají v různých stupních zralosti. Používají se jak zelené, tak i pozdní - temně fialové až černé. Olivy utržené přímo ze stromu jsou pro většinu lidí nepoživatelné. Proto se nakládají do různých nálevů.  

Olivový olej je jeden z mála olejů, který je vyráběn lisováním plodů, čili oliv. Většina olejů, které používáme běžně v kuchyni je lisována ze semen. Pokud je olivový olej získáván za studena pouze mechanickým zpracováním, pak si zachovává jedinečné složení a má prvořadé místo mezi oleji - základními doplňky naší stravy - a tvoří špičku mezi oleji.  

Tuky jsou přitom v lidské výživě velice, velice důležité. Patří totiž k nejvydatnějším zdrojům a zásobárnám energie v potravě, tvoří také jednu ze základních stavebních složek lidské buňky. Dále nás chrání před úniky tepla, umožňují vstřebávání vitamínů a z tuků, konkrétně cholesterolu, se tvoří některé hormony. Dost zásluh na to, abychom jim věnovali trochu víc zodpovědné pozornosti, co říkáte?  

Tuky se dělí všelijak, jenže když člověk není chemik, může mu stačit jednoduché třídění. První skupinou, která nás zajímá, jsou nasycené mastné kyseliny. Pamatujte si jejich jméno. Nacházejí se zejména v tucích živočišného původu, v másle, sádle, mléce, vaječném žloutku, u rostlin pak v palmovém a kokosovém oleji. Jejich zvýšená konzumace vede k  srdečně-cévním onemocněním. Je tedy jasné, že bychom je měli konzumovat s rozumem. To „s chutí“ už asi dodávat netřeba, chutnají totiž skvěle. Bohužel.  

Potom existují tzv. NEnasycené mastné kyseliny. Ale pozor, ty se ještě dále dělí na MONOnenasycené a POLYnenasycené. Většina těch „mono“ je pro zdraví důležitá, pomáhají totiž snižovat hladinu cholesterolu v těle. Jejich zdrojem je např. olivový olej, rostlinné tuky a oleje, najdeme je také v avokádu. Co je mono, je tedy kvalitní a dobré. Ve stravě, nikoli v hudební produkci.  

Do těch „poly“ kyselin patří takové, které si naše tělo nedokáže samo vyrobit, tím pádem jsme odkázáni na jejich příjem z potravy. Bohatým zdrojem těchto látek jsou ořechy, ryby a rostlinné oleje. Tahle parta snižuje hladinu cholesterolu v krvi, přičemž nejlepším přítelem člověka jsou – kromě psa – tzv. OMEGA-3 nenasycené mastné kyseliny. A dost již chemie.  

Polyfenoly jsou sloučeniny, přesněji řečeno druh antioxidantů, které kromě toho, že působí jako přírodní konzervant, mají spoustu léčivých účinků. Jednodušeno řečeno, čím více je olej hořký, tím více polyfenolů obsahuje. Celkově je olivový olej jeden z nejlépe stravitelných olejů. Je bohatý na mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny, které jsou důležité pro náš kardiovaskulární systém. Obsahuje kyselinu olejovou (omega-9), která je i součástí mateřského mléka. Strava bohatá na kyselinu olejovou pomáhá snižovat hladinu špatného cholesterolu a snižovat krevní tlak. Z vitamínů najdeme v olivovém oleji především vitamín E a K.  

• podporuje trávení a metabolismus tuků,
• působí příznivě na žaludek (zlepšuje činnost žaludku, podporuje chuť k jídlu), žlučník (podporuje tvorbu žluči a její vylučování do střeva), játra, slinivku a střeva, 
• má pozitivní účinek na zažívací ústrojí - všeobecně se doporučuje při problémech se zácpou, 
• pomáhá při pomalém vyprazdňování žlučníku a problémech se žlučníkovými kameny, 
• snižuje riziko srdečních a cévních onemocnění,

• ředí krev - snižuje riziko tvorby krevních sraženin a ucpání cév, 
• snižuje riziko infarktu a mozkové příhody - je velmi vhodný po infarktu, 
• snižuje krevní tlak i hladinu cholesterolu v krvi, 
• olivový olej je dobrým pomocníkem v boji s rakovinou tlustého střeva, prostaty a prsu. 

• V kosmetice je olivový olej velmi vhodný, např. při péči o suchou, podrážděnou, alergickou, zánětlivou, poraněnou či jinak poškozenou pokožku. 
• Lze jej rovněž doporučit v péči o jemnou pokožku dětí - kromě přírodního vitamínu E, který tělo chrání před volnými radikály a zabraňuje předčasnému stárnutí kůže, obsahuje i vitamín A, jenž zjemňuje pokožku a napomáhá při tvorbě nových buněk. 
• Má pro pokožku všeobecně zklidňující účinky, dokáže dobře ošetřit i popálenou kůži či drobná bodnutí od hmyzu. 
• Hodí se k aplikaci vlasových zábalů a balzámů - vlasy jsou po něm lesklé a pružné.