Čínská literatura 20. století - 1.díl

V této miliardové zemi není získání národního uznání jednoduchý úkol. Čínští spisovatelé dnes píší stále více o kapitalistické, konzumně orientované společnosti. Před jejich očima se neuvěřitelně rychlým tempem Čína urbanizovala a modernizovala. Jejich díla jsou ukázkou porevolučního myšlení mladé čínské generace, které se zabývá sociálními problémy, konzumem, sexem a penězi. Níže nabízím výběr mých oblíbených autorů.

Yu Hua je jedním z nejslavnějších, dle mého názoru, nejlepších romanopisců v Číně. Narodil se v šedesátých letech minulého století ve východní Číně v rodině lékaře. Jeho dětství a mládí se odehrálo během Kulturní revoluce. Yu Hua se řadí mezi autory, kteří začali přetvářet moderní čínskou literaturu. V 80. a 90. letech začali vydávat sérii jednoduchých, pečlivě napsaných románů. Jeho román Žít je jedním z deseti nejlepších románů současné Číny. Tato kniha dojala a uchvátila celý svět. Román popisuje na pozadí čínských dějin 20. století (japonská okupace, občanské války, nástup komunismu a Kulturní revoluce) život obyčejného venkovana, který přes všechny životní strasti neztratil touhu žít. Z českých překladů dále doporučuji díla Bratři a Dva liangy rýžového vína.

Narodila se stejně jako Yu Hua v šedesátých letech minulého století. Její rodiče byli učitelé. V 17 letech byla poslána pracovat na farmu, kde se setkala s otřesnými podmínkami. Díky pomoci přátel se jí podařilo emigrovat do USA, kde vydala své první dílo.

Byla jsem madam Mao je životopisný román o manželce Mao Zedonga, nenáviděné osobnosti čínské historie. Autorka se velmi poutavou formou snaží ukázat Jiang Qing nejen jako postavu krutou a nemilosrdnou, snaží se ji také zobrazit jako ženu, jež soupeří o vlastní přežití.

Divoký zázvor je dalším významným románem této autorky, který zachycuje čínskou mládež v Šanghaji koncem 60. a začátkem 70. let, která je pronásledována Rudými gardami v čele s předsedou Mao Zedongem.

Dai Sijie se narodil v provincii Sichuan v rodině profesorů v oboru medicíny. V letech kulturní revoluce byli spisovatelovi rodiče pronásledováni a on sám byl poslán do dětského nápravného tábora. Jako jediné dítě v rodině byl zproštěn viny a propuštěn z tábora. Po svém uvěznění pracoval jako učitel na škole. V roce 1984 emigroval do Francie, a tam se začal zajímat o kinematografii a stal se režisérem. 

Ve svém prvním románu Balzac a čínská švadlena použil spisovatel autobiografické momenty spojené s jeho pobytem v pracovním táboře. Děj se odehrává v sedmdesátých letech minulého století v čínské vesnici, kam byli dva kamarádi, kteří právě dokončili školu, vyhoštěni na „převýchovu“. Nesmyslnost „převýchovy“ nevzdělaným rolnictvem je zjemněna vytříbeným jazykem Dai Sijieho a jednoduchou zápletkou o kufříku se zakázanou západní literaturou.

Mo Yan je jedním z nejvýznamnějších čínských spisovatelů, který ve svých dílech zobrazuje nedávné temné období v historii země. V roce 2012 získal Nobelovu cenu.

Spisovatel jménem Guan Moye se narodil v šedesátých letech v provincii Shandong. Mo Yan, pseudonym, který se překládá jako „neříkat nic“, se na první pohled může zdát pro spisovatele paradoxní, zvláště pro toho, kdo je považován za hlavní hlas země. Ale Mo, který vyrůstal během ničivé dekády Kulturní revoluce, velmi dobře rozumí, o čem a jak mluvit. A ví, jak to udělat rafinovaně a hluboce. Podle nejlepších čínských tradic.

Jejím nejvýznamnějším dílem je román Šanghaj bejby vydaný v roce 2000. Jedná se o pornografickou autobiografii, záznam sexuálního života autorky. V Číně byla kniha zakázána, údajně došlo i na veřejné pálení výtisků. I přesto byl román jedním z komerčně nejúspěšnějších počinů v ČLR. Prodalo se více než 6 milionů výtisků, kniha byla přeložena do 34 jazyků, včetně češtiny. Autorka v románu zachycuje nevázaný život mladé generace. Hlavní hrdinkou s autobiografickými rysy je mladá spisovatelka Coco, svobodomyslná, moderní čínská mladá žena. V románu se otevřeně vyjadřuje k sexualitě, popisuje nespoutané večírky, konzumaci alkoholu a drog.

Domnívám se, že literatura zaujímá ve vzájemném mezikulturním poznání výsadní místo. Pokud toužíme pochopit myšlení a způsob života Číňanů, není nic jednoduššího, než sáhnout po výborných pracích českých překladatelů. Podaří se nám poznat tak vzdálený svět, jakým Čína opravdu je.