Porucha jménem Úzkostná - 1. díl

Stane se vám, že vás v běžné situaci přepadne nezvladatelná úzkost? Bojíte se stísněných prostor, výšek, nebo třeba pavouků? Máte pocit, že musíte utéct domů, nebo dokonce už z domu ani nevycházíte? Hrůza je tak veliká, že se bojíte o svůj život? Strach přichází stále častěji a brání vám v normálním životě? Váš rozum říká, že se nic vážného neděje, ale pro vás to stejně neznamená úlevu? Začněte se sebou něco dělat, protože možná právě vy trpíte tzv. úzkostnou poruchou.

Úzkost je přirozenou reakcí těla na stres. Je to jistá forma pocitu strachu nebo obavy z toho, co má přijít nebo jen toho, co by mohlo nastat. Obyčejná, běžná úzkost je pocit, který přichází a odchází, ale nezasahuje do každodenního života. Je jen dočasná a je zcela přirozená. Příkladem může být nástup do nového zaměstnání, první den ve škole, zkouška apod. Pokud je ale úzkost příliš často, příliš silná, nebo se objevuje bez zjevné příčiny, může se jednat o závažnější stav, takzvanou úzkostnou poruchu. Lidé s úzkostnými poruchami mívají intenzivní, nadměrné a trvalé obavy, strach a hrůzu z často běžných každodenních situací.

K úzkostným stavům mají obvykle blízko zejména citliví lidé, kteří jsou v určitém ohledu zranitelnější a musí věnovat zvýšenou péči o vlastní psychiku (psychohygieně). Podle psychologů je nejčastější příčinou sklonů k úzkosti vrozená predispozice nebo výchova. Úzkostné poruchy jsou velice časté. Podle studií v USA z 90tých let 20. století trpí v průběhu svého života nějakou duševní poruchou cca polovina lidí. Celkem 24,9 % trpí úzkostnými poruchami (více ženy než muži – 30,5 % versus 19,2 %). A české výzkumy? Ty říkají, že v české populaci se vyskytuje nějaká forma úzkostné poruchy u 1,5 % a 16 % populace (podle typu úzkostné poruchy – viz níže).

Co dokáže člověka trpícího úzkostnou poruchou vystresovat a spustit tak jeho úzkostné stavy? Často jsou to, řekli bychom, běžné, normální věci a jevy, které nám ostatním nepřipadají nijak nebezpečné, nebo stresující:

• kritika (a je jedno, jestli oprávněná, či nikoli)
• potlačení vzteku
• podceňování nebo přehlížení ze strany okolí
• nedostatek uznání nebo ocenění
• porovnávání s druhými lidmi
• porovnávání se sebou samým v dřívějším období
• selhání v situaci, chybování
• náhlá změna situace nepříznivým směrem
• odkládání nebo nedodělání činnosti
• nespravedlnost
• nedostatek projevů lásky

Jak vidno, některé spouštěče jsou externího původu, jiné si vytváříme sami ve své hlavě. Některé mohou být původu objektivního, jiné si prostě jen sami „vymýšlíme“. A úzkostný stav je najednou tady. A věřte, není to nic příjemného. Zde jsou typické příznaky této poruchy tak, jak je popisují diagnostikovaní pacienti:

• nepřetržité dělání si starostí – stresující myšlenky
• obavy z budoucího „neštěstí“
• úzkostné napětí, vnitřní neklid, nervozita, předrážděnost
• třes, chvění se
• zvýšené svalové napětí, bolesti nebo pálení
• rychlá unavitelnost, malátnost a vyčerpanost
• zkrácený, často zrychlený dech, někdy lapání po dechu
• zrychlená srdeční akce, bušení srdce
• pocení, červenání, nebo naopak blednutí a studené vlhké ruce
• sucho v ústech
• závratě, sklony k omdlívání
• pocity na zvracení
• žaludek na „vodě“, bolesti žaludku, říhání, trávicí potíže, průjmy
• návaly horka nebo chladu
• časté močení
• potíže s polykáním jídla, pocit knedlíku v krku
• zvýšená bojácnost, lekavost
• pocity stísněnosti a pocit, že se každou chvíli „sesypu“
• obtížné usínání, přerušovaný spánek, bez pocitu zotavení
• zhoršené soustředění se