Když nás trápí trombóza

Na vzniku trombů se podílí více faktorů. Nejzásadnější roli hrají tři, které tvoří takzvanou Wirchowovu triádu:

• zpomalení proudu krve: k tomu dochází např. při omezení pohybu (ležící pacienti) či při selhávání srdce.
• poškození cévní stěny: cévní stěna je normálně nesmáčivá, hladká a neaktivuje krevní destičky (trombocyty) ani srážecí kaskádu, pokud je však poškozená, je situace jiná. Může být narušená např. po infekci či v přítomnosti aterosklerózy.
• změny ve složení krve: vzniku trombů nahrává zvýšení viskozity krve, krev je “hustší” a hůře proudí cévami.

Dále je nutné zmínit, že na vzniku trombů se podílí také narušení rovnováhy mezi srážením krve a snížením fibrinolýzy (rozpouštění) trombů.

Rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku trombózy:

• vyšší věk,
• změny v hormonálním systému a hormonální antikoncepce,
• bakteriální a jiné infekce a toxiny, které produkují,
• kouření a vyšší konzumace alkoholu,
• omezení pohybové aktivity,
• nadváha a obezita,
• cukrovka,
• přítomnost poškození cév, např. aneurysmaty (výdutě) či varixy.

Postižení žilního systému

Trombózou může být postižena kterákoli žíla. Nejčastěji jsou to však žíly dolních končetin a pánve. Nejvýznamnější je hluboká žilní trombóza, která může být příčinou plicní embolizace, tj. stavu, kdy dojde k odtržení trombu, ať již celého, či jeho části. Trombus putuje krevním řečištěm, až se dostane do plic, kde ucpe plicní žílu. To může vést k okamžité smrti.

Velmi závažné jsou také trombózy žil a žilních splavů v mozku. Mohou vést k nevratnému poškození mozkové tkáně.

Postižení arteriálního řečiště

S tromby v arteriálním řečišti se setkáváme mnohem vzácněji než v případě žilního řečiště. Ale problémy bývají závažnější. Tromby nejčastěji vznikají na podkladě poškození cévní stěny aterosklerózou. Omezení či zastavení průtoku krve trombem vede k omezení zásobení kyslíkem i živinami. Velmi rychle dochází k odúmrtí tkáně. Nejčastěji bývají postiženy cévy srdce, a dochází k akutnímu infarktu myokardu, a tepny dolních končetin. I zde platí, že postižena může být jakákoli tepna, včetně mozkových, ledvinných či břišních.

Trombózu je možné diagnostikovat dle obtíží, s nimiž pacient přichází. To může lékaře navést na provedení dalších vyšetření. Využívají se zobrazovací vyšetření, např. duplexní Dopplerův ultrazvuk, jímž je možné sledovat krevní průtok, jeho rychlost i místa, kde je snížen a kde jsou přítomny tromby.

• Velmi senzitivní metodou je angiografie. Jedná se o rentgenové vyšetření cév, je možné vyšetřit tepny (arteriografie) i žíly (flebografie). Do cévy se aplikuje kontrastní látka a pomocí RTG se sleduje, jak se šíří cévním systémem. V místě přítomnosti trombu je průchod snížen či zastaven.
• Důležité jsou také krevní testy zaměřené na parametry krevního srážení. Velmi důležité je vyšetření d-dimerů, které vznikají při rozpadu fibrinu, které je součástí trombu. Jsou-li tedy přítomné tromby, hladiny d-dimerů rostou. U mladších lidí s trombózou se též vyšetřují genetické poruchy krevní srážlivosti, např. přítomnost Leidenské mutace.

Všechny typy trombóz je nutné léčit, neboť se mohou zkomplikovat a ohrozit život.

Léčba probíhá dle stavu pacienta a závažnosti trombózy.

• V akutních stavech, kdy je trombóza v život ohrožujícím stavu, se nasazují trombolytika, tj. látky, které rozpouštějí trombus.
• Je také možné provést chirurgický zákrok, který by trombus z cévy odstranil.
• V případě, že není možné trombus odstranit či jsou cévy hodně poškozené, volí se přemostění poškozené cévy, tj. provede se bypass.

Při méně akutních stavech či v případě prevence vzniku dalších trombóz je možné podávat antikoagulační látky.

• Hojně se využívají léky odvozené od heparinu a např. warfarin.
• Je pak nutno monitorovat léčbu, aby nedošlo k opačnému extrému, tj. nesnížila se krevní srážlivost natolik, aby nedošlo ke zvýšení rizika krvácení.

V mnoha případech je možné vzniku trombóz předejít. Základem je případná změna životního stylu. Co to znamená? Nic těžkého: zařadit více pohybu, zanechat kouření, udržovat si správnou tělesnou hmotnost atd.

No a když se blíží období takzvané imobilizace, to když se chystáme na dlouhý let, nebo víme, že si na pár dní půjdeme poležet do nemocnice? V takovém případě je velmi moudré zvýšit příjem tekutin a preventivně podávat antikoagulancia. Ale o tomhle posledním se, prosím, nejprve poraďte se svým lékařem. 

https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/thrombosis

https://www.webmd.com/dvt/ss/slideshow-thrombosis-types