Když máte alergii na potraviny - 1. díl

Lidé si často zaměňují potravinové alergie s potravinovými intolerancemi nebo s přecitlivělostí na některé potraviny (tzv. pseudoalergií). Nejprve si tedy pojďme objasnit, jaký je mezi těmito reakcemi rozdíl:

• Potravinová alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na určitou potravinu, resp. její složku (zpravidla jde o glykoprotein). Potravinová alergie se vyskytuje poměrně řídce – je diagnostikovaná u přibližně 2,5 % populace. 

Potravinové alergeny mohou vyvolat vážné vedlejší reakce, k vyvolání nežádoucí reakce mnohdy stačí i stopová množství alergenní potraviny. V praxi se můžeme setkat velmi často s alergií na arašídy, ryby, sóju. A pozor - potravinová alergie zahrnuje vždy imunitní systém.

• Potravinová intolerance není způsobena imunitní reakcí, ale metabolickou poruchou. Jedná se o nedostatek nebo úplnou absenci látek (zpravidla enzymů), které se podílejí na zpracování potraviny nebo její složky. Příkladem může být laktózová intolerance způsobená nedostatkem laktázy - enzymu štěpícího mléčný cukr apod.

Pochopit, že potraviny jsou katalyzátorem konkrétních symptomů, není jednoduché, protože na rozdíl od okamžitých příznaků potravinové alergie, příznaky potravinové intolerance se často objevují později a někdy není lehké si uvědomit spouštěcí mechanismu. Ve skutečnosti si mnozí lidé trpící potravinovou intolerancí, po stanovení diagnózy a po odstranění jejich problému týkajícího se potravin, uvědomují, že byli vystavení mírným příznakům potravinové intolerance po celý svůj život. 

• Přecitlivělost na potraviny (pseudoalergie). V tomto případě jde o nežádoucí reakci na potravinu způsobenou přecitlivělostí organismu vůči některým složkám potravin. Mohou se objevit symptomy podobného typu jako u potravinových alergií.

Pseudoalergie jsou často vyvolány potravinami, které mají větší obsah histaminu - sýry, některá červená vína, zkažené ryby, orientální fermentované potraviny. Např. rybí konzerva (tuňák, makrela), která obsahuje velké množství histaminu, může u citlivých osob vyvolat příznaky, které jsou podobné alergickým projevům. To ale ještě neznamená, že jsou tito jedinci alergičtí na tuňáka nebo makrelu. Nežádoucí reakci organismu mohou u citlivých jedinců vyvolat také některé přídatné látky (např. oxid siřičitý a siřičitany, kyselina glutamová a její soli).

Vzhledem k tomu, že alergen vstupuje do těla ústy a dostává se do trávicího systému, je většina příznaků lokalizována právě sem. Typické jsou bolesti břicha, trávicí obtíže, nadýmání, průjem, hlen ve stolici atd. Velká část pacientů má tzv. orální syndrom. To znamená, že po požití potraviny, na kterou mají alergii, cítí pálení, štípání v ústech apod. Navíc je časté, že sliznice úst, jazyk či rty mohou otéct.

• Kromě příznaků v trávicím systému se mohou objevit i příznaky typické pro další typy alergií (na pyly, prach, roztoče…), např. kýchání, výtok z nosu, dušnost či kopřivka a ekzémy.
• Mohou se však objevit také příznaky jako dušnost či kopřivka.

Reakce organismu na alergeny může být různě intenzivní - od mírných projevů až po těžké, život ohrožující stavy, kterým se říká anafylaktická reakce či anafylaktický šok.  Takto závažné reakce jsou hlavně při alergiích na arašídy a korýše.

Nejčastějším potravinovým alergenem je bílkovina glykoprotein. To je však chemická teorie. Jak je to s každodenní praxí? Za většinu potravinových alergií je zodpovědných těchto 8 potravin:

• kravské mléko,
• vaječný bílek,
• pšenice,
• sója,
• arašídy,
• ryby,
• korýši (krevety, garnáti, humři, langusty, krabi a raci),
• měkkýši (ústřice, slávky, škeble, chobotnice, sépie).

Českým specifikem je alergie na mák, ale můžeme se setkat i s alergií na sezamová nebo hořčičná semínka, ovoce či zeleninu. Alergie na maso jsou naopak spíše vzácností.

Alergeny potravin mají různou odolnost vůči teplu. Určitý druh ovoce nebo zeleniny vyvolá závažnou alergickou reakci v syrovém stavu, po tepelném zpracování ale k reakci nedojde. Některé alergeny (např. ty obsažené v rybách a ořeších) ale tepelnou přípravou neovlivníme.

K rozvinutí těžké alergické reakce někdy stačí pouhá příprava jídla, např. škrábání brambor, loupání kiwi nebo citrusů. Situaci navíc komplikují i přídatné látky, které se v potravinářském průmyslu používají jako konzervanty, antioxidanty, barviva nebo dochucovadla.