Jogíni vs. jogínky a jejich specifika pro praxi

Navzdory přínosům pro obě pohlaví, jógu častěji praktikují ženy. Průzkum Statista z let 2021-22 ukazuje rozdíl z jednotlivých zemí. Pro představu - v České republice je situace podobná. V závislosti na typu lekce tvoří muži 0-25 %.

Ještě před 100 lety by byla přítomnost ženy při jógové praxi považována za ojedinělou a zvláštní. Je pravdou, že Krišnamačarja (guru Pattabhiho Joise, který později zpopularizoval aštanga jógu, a B. K. S. Iyengara, který zpopularizoval Iyengar jógu) prohlašoval, že jóga je neslučitelná s ženským tělem. Dlouho dokonce odmítal ženy učit. Když B. K. S. Iyengar konečně začal vyučovat ženy, šlo o upravenou formu vinjásy a vyučoval je v oddělených hodinách - tedy zvlášť muže a ženy.

Koncem 19. století se jóga rozšířila do světa. Na vzestupu byla v poválečném období a v osmdesátých letech 20. století (po odklonu aerobiku) se nástup jógy ještě zrychlil. Jóga se stala populární, a to především mezi ženami.

Ženy mají většinou méně svalové hmoty a více tuku, jsou flexibilnější a mají sklony k hypermobilitě. Zvláštní pozornost by měly věnovat praxi v době menstruace a těhotenství.

Menstruace. Praktikovat, nebo ne?

O tom se vedou vášnivé diskuze. Některé školy tvrdí, že inverzní polohy obrací přirozený pohyb, což může vést k endometrióze. Mezi problematické se často řadí obrácené pozice obecně, například svíčka, pluh, stoj na rukách nebo stoj na předloktí. V době svých dnů také doporučují vyhnout se stlačování břicha. Vědecká opora však pro toto tvrzení není dostatečná. Rozhodnutí je tedy na ženách samotných, zda se do pozic pustí, či nikoliv.

Mezi pozice, které je lepší nepraktikovat v těhotenství (nebo je dobře zvážit), patří posilování břišního svalstva, záklony, hluboké nebo uzavřené rotace, inverzní pozice, přechody skokem a pozice na břiše.

Ásana, která není dobrá pro ženy v jakémkoliv období, je mayurasana. Tlačí na ženské orgány a nedoporučuje ji většina učitelů. Při tradičním způsobu provedení pozice rukou stlačuje prsa, může tlačit ženské orgány a často bolí.

Muži mají více svalové hmoty, jsou od přírody silnější a obecně jsou (až na výjimky) méně flexibilní. Mnohem snáze zvládají některé obtížnější balanční pozice na pažích, které vyžadují velkou sílu horní části těla. Často jim v hodinách chybí soutěživost, možnost porovnávání se a zaměření na výkon.

Je škoda, že si mnohdy na lekcích připadají nepatřičně - ať už z množství žen nebo kvůli tomu, že se cítí být příliš zkrácení. Přitom právě mužskému pokolení se jóga formovala na míru a ženy si musí některé pozice uzpůsobit.

Například ve stoji ve virabhadrásaně (bojovník 1) pravá noha zůstává a levá noha překročí dozadu. Texty říkají, že paty musí být srovnané do jedné přímky. Pro ženy s širšími boky je tato pozice těžko proveditelná a velmi nepohodlná. Proto je dobré se spolehnout na svůj vlastní úsudek a poslouchat možnosti svého těla.

I když je jóga vhodná pro všechna pohlaví, konstituce, cykličnost a dispozice (které jsou tomu či onomu genderu vlastní) jsou faktory, které bychom měli při přizpůsobování jógové praxe nám samotným brát v potaz.