Podzimní rovnodennost jako světlý přechod na temnou stranu

Podzimní rovnodennost letos připadá na 23. září. Jedná se o den, který se obvykle odehrává na pozadí zlatavého světla babího léta, kterému dominují žluté, červené a hnědé tóny. A někdy také černé mraky, mlha a déšť, ale buďme romantiky. Již ze samotného názvu plyne, že v tento čas nastává rovnováha dne a noci a poté začne ubývat světla a o vládu se pomalu začne hlásit tma. To by měl být pro nás signál, že nastává čas bilancování a přípravy na zimu. Ne nadarmo byla v dobách starých Keltů a později také Slovanů podzimní rovnodennost slavností úrody, kdy se děkovalo za dary země. V našich končinách je to také čas doznívajícího vinobraní, a to je skutečně příjemné zakončení léta, při kterém se bilancuje radostněji. Nicméně kromě místního lahodného moku bychom měli konzumovat i lokální dozrávající plodiny a jejich přebytky tradičními způsoby uskladnit či zakonzervovat, abychom je měli po ruce celou zimu. Skvělým způsobem, jak si na zimu zajistit přísun zdraví prospěšných látek, je například sušení bylin, hub a ovoce nebo fermentace. Nyní se však nevracím zpět k alkoholu, ale mám na mysli spíše kysané zelí, kimči nebo kvašené okurky. A klidně si můžete dát na zimu také předsevzetí, že začnete péct kváskový chléb.

Z hlediska čínské tradice dochází v den podzimní rovnodennosti k vyrovnání yangových a yinových sil, přičemž je jako podzimní rovnodennost, respektive Qui Fen, označován i celý čtrnáctidenní úsek čínského solárního kalendáře, po kterém následuje mezidobí prvku země, kdy se podzimní Qi zanořuje do země, ze které vzápětí vzejde zimní Qi. V tento čas je tedy kromě výše uvedených tradičních evropských zvyků více než vhodné připravovat organismus na změny ročního období a posilovat svou imunitu. Obecně je dobré po létě opět začít konzumovat potraviny zahřívající povahy a podporovat teplo v těle například i moxováním. Vhodné je také používat koření ostré chuti, které v přiměřeném množství prospívá Plicím. Nicméně i zde je třeba mít na zřeteli udržování harmonie v těle, takže v okamžiku, kdy u sebe nebo u svých blízkých zaznamenáme při změně prostředí občasný suchý kašel, jedná se o znamení, že v těle nejspíš dochází k nadměrnému vysušování. V takovém případě určitě není ideální to s ostrým kořením přehánět, a naopak je třeba doplňovat yinovou složku, především tedy Yin Plic. V tomto smyslu nám mohou prospět například potraviny kyselé chuti (již zmíněná fermentace), které chrání tekutiny.

Podzim jako takový je ročním obdobím spojeným s prvkem kovu, jehož yinovým orgánem jsou Plíce, zatímco jeho yangovým orgánem je Tlusté střevo. Emocemi podzimu jsou smutek a žal, což nám koresponduje se západními tzv. podzimními depkami, zatímco patogenem tohoto ročního období je suchost, což se často projevuje suchým kašlem, jak jsem uvedla již výše. Z toho vyplývá, že bychom se v tomto období měli soustředit na posilování Plic a v rámci již zmíněného bilancování se zaměřit na to, co nás trápí, přičemž bychom to měli nechat odejít, abychom uvolnili místo pro přijetí něčeho nového. Ostatně Plíce jsou již z principu dýchání obrazně zodpovědné za přijímání nového a čerstvého. Oproti tomu Tlusté střevo má na starosti „zbavování“ se odpadu, což nám s ohledem na psychiku a ono bilancování naznačuje, že lidé, kteří dlouhodobě trpí zácpou, potřebují ze života vypustit něco, na čem nezdravě ulpívají.

Nejprve si uvedeme několik potravin, které nám pomohou vyživit Yin. Protože jsem se v článku zmiňovala o lokální sklizni, navrhla bych jako podporu při zavlažování organismu houby, semínka a oříšky, vejce nebo med. Skvělé jsou jablka a hrušky, které obecně pročišťují horko a rodí tekutiny. Jestliže budeme chtít prospět Plicím, určitě je vhodné kromě výše uvedených potravin použít jako koření majoránku, tymián, rozmarýn, hřebíček, anýz, fenykl, skořici, zázvor nebo kmín. Některá z těchto koření mají současně i onen zahřívací efekt. Níže ještě přidám krátký výčet několika málo typických podzimních potravin a jejich vlastností, přičemž ale prosím berte v potaz, že dietetika slouží jako dlouhodobá podpora při harmonizaci organismu, ne jako rychlý lék.

• Červená řepa – doplňuje krev a utišuje ducha při nedostatečnosti krve, což se projevuje například nespavostí, a pak také zvlhčuje střeva, což může být při zácpě také nápomocné.
• Zelí – pročišťuje horko (především v Plicích, které se projevuje kašlem) a ulevuje při obtížném močení (opět dáno horkem, tentokrát v Močovém měchýři).
• Šípek – pročišťuje horko a letní vedro (úpal či úžeh), podporuje trávení a reguluje Žaludek.
• Červené fazole – vyživují Slezinu a odvádějí vlhkost (např. otoky), rozpouštějí krevní blokády a působí detoxikačně.
• Dýně – doplňuje Slezinu a Žaludek, přeměňuje hlen a vytahuje hnis (zde je dobré vařit dýni i se slupkou a s hovězím masem).
• Vlašské ořechy – posilují Ledviny a zahřívají je, vyživují esenci, utišují dušnost a zvlhčují Tlusté střevo.
• Brambory – posilují Slezinu a Žaludek. Při nechutenství právě z důvodu oslabení Sleziny a Žaludku je dobré dát si brambory s dušeným vepřovým masem.
• Švestky – pročišťují jaterní oheň (projevuje se například pálením očí, vznětlivostí, návaly horka) a podporují tvorbu tělních tekutin.
• Slzovka – posiluje Slezinu a Plíce, odvádí vlhkost, pročišťuje horko a odstraňuje hnis (nechutenství, otoky, kašovitá stolice nebo kašel s nažloutlými hleny).
• Med – zvlhčuje Plíce a pomáhá při kašli, posiluje Slezinu a Žaludek, tiší bolest břicha a zprůchodňuje střeva.
• Mrkev – posiluje Slezinu a tím podporuje trávení, vyživuje Játra a tím prospívá zraku (ostatně se říká, že mrkev je dobrá na oči), staví kašel a pročišťuje horko.

Maso, které ostatně nedozrává na stromech ani na polích či zahrádkách, si necháme třeba na zimu, ale rozhodně mu budeme věnovat některý z budoucích článků, protože se jedná o důležitou součást stravování. Nicméně bych na závěr ještě ráda upozornila na záložku Recepty na našich stránkách, ve které se věnujeme vaření. Jsem si jistá, že zde určitě najdete i pár receptů na vynikající podzimní lahůdky.

Autor: Moudrá želva