Nemohu otěhotnět, brání mi v tom moje psychika

Jisté je, že ať je důvodem úzkosti cokoli, uvolňování stresových hormonů (například kortizolu) může vést k fyziologickým změnám, které ovlivňují reprodukční zdraví. V extrémních stresových situacích se „vypínají“ všechny systémy, které nejsou nezbytné pro přežití. Stres může snižovat i činnost osy hypotalamus-hypofýza-gonády, která řídí reprodukční systém. Jeho vlivem může být narušeno spojení mezi mozkem a vaječníky a může způsobit i opožděnou nebo chybějící ovulaci anebo nepravidelnou menstruaci. Dále bylo zjištěno, že při zvýšené míře stresu nervový systém produkuje sloučeniny zvané katecholaminy (jako dopamin, adrenalin a noradrenalin). Tyto sloučeniny mohou negativně ovlivňovat průtok krve reprodukčními orgány. V neposlední řadě může také snižovat libido, což vede k méně častému pohlavnímu styku. Stres také negativně působí na implantaci zárodku při umělém oplodnění, neboť abnormální hladina stresového hormonu kortikoliberinu ovlivňuje děložní sliznici a placentu.

Výzkumy ukazují, že hladina stresu se zvyšuje tím více, čím déle trvají potíže s otěhotněním. Psychickou zátěž může snížit znalost hlavní příčiny diagnózy neplodnosti, protože pacientka pochopí její důvod; i když problém stále trvá, má svoje vysvětlení. Ženy s nevysvětlitelnou neplodností však nevědí, proč nemohou otěhotnět, což situaci většinou zhoršuje. Neschopnost přirozené reprodukce může vyvolávat i pocity studu, viny a nízkého sebevědomí.

Je zřejmé, že pacienti s neplodností zažívají stres, deprese, úzkost a zhoršenou kvalitu života. Důležité proto je, aby lékaři a poradci v oblasti neplodnosti nabízeli těmto pacientům i pomoc formou psychologických intervencí a emoční podpory. Propojení fyzické léčby a psychoterapie úspěšně pomáhá snižovat stres a zvyšovat úspěšnost početí.

Pomoci mohou různé druhy psychoterapie a relaxačních technik, například:

Mindfulness

„Všímavost (mindfulness) znamená upínat svoji pozornost určitým způsobem: záměrně, v přítomném okamžiku a bez posuzování“. Co ji odlišuje od běžné pozornosti (neboť naše pozornost je vždy k něčemu upřená), je to, že všímavost upínáme na nejrůznější předměty záměrně, obracíme se k přítomnému okamžiku a předmět a svou zkušenost s ním, ať už je příjemná, nebo nepříjemná, neposuzujeme. Zahrnuje v sobě proto rovněž laskavost. Sebe sama a své okolí vnímáme s laskavostí a soucitem. Všímavost bychom tak konečně mohli označit jako plné prožívání přítomného okamžiku zahrnující mysl i srdce a uvědomování si toho, co se okamžik za okamžikem děje v nás a okolo nás.

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT)

Pro KBT je typické, že se příliš nevrací k traumatům v dětství a dávné minulosti, ale mnohem více se ptá, jak obtíže narušují klientův každodenní život. Terapeut pomáhá klientovi, aby si uvědomil svůj způsob zkresleného myšlení a nefunkčního jednání. Pomocí systematického rozhovoru a strukturovaných úkolů pomáhá terapeut klientovi hodnotit a měnit jeho iluzorní myšlenky a jednání.  Zpochybňují se automatické myšlenkové vzorce, jako například „nikdy nebudu mít dítě“, „za neplodnost si můžu sama“ nebo „manžel mě opustí kvůli plodné ženě“. Léčba má poskytnout příležitost pro nové učení. Léčebné postupy se klientovi otevřeně a jasně vysvětlují a mezi terapeutem a klientem se vytváří vztah vzájemné spolupráce.

Progresivní svalová relaxace

Progresivní svalová relaxace je technika, která k dosažení celkového tělesného a duševního uvolnění užívá střídavého napínání a uvolňování hybného svalstva. Nazývá se „progresivní“, protože se při ní procvičují jednotlivé hlavní svalové skupiny postupně. Přitom se člověk učí rozlišovat stavy napětí a uvolnění ve svalech, a pak, ve stále kratší době, si vědomě navodit hluboké svalové uvolnění v jednotlivých oblastech těla nebo v celém těle zároveň.

Důležitá je i změna životního stylu, hlavně zařazení fyzické aktivity, která je nezbytnou součástí fyzického i duševního zdraví. Pravidelné fyzické cvičení zlepšuje duševní zdraví a může zlepšit náladu a míru energie, schopnost soustředění a kvalitu spánku. Zároveň snižuje stres a depresivní symptomy.

Vhodné jsou cvičení hatha jógy, tanec, plavání, procházky v přírodě. Důležité je zabývat se možnými příčinami: věnovat čas zlepšení vnějších stresových faktorů. Pomoci může i větší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, více času stráveného s partnerem a přáteli, doporučuje se i meditace nebo psaní deníku.