Jak pracovat všímavě se stárnutím

V Davisově centru pro mysl a mozek při Kalifornské univerzitě proběhl v roce 2011 projekt s názvem Shamatha. Do projektu se zapojilo 60 účastníků, kteří po dobu tří měsíců intenzivně meditovali pod vedením B. Alana Wallace, učitele meditace a autora mnohých knih. V rámci této studie bylo mimo jiné zjištěno, že se u zúčastněných zvýšila aktivita enzymu telomeráza v bílých krvinkách. A to o 33 % ve srovnání s účastníky v kontrolní skupině. Pro vysvětlení: na konci každého chromozomu jsou telomery, jejichž délka se zkracuje s věkem. Enzym telomeráza je pomáhá prodlužovat, a tím přispívá k prodloužení životnosti těchto buněk. „Tím se ukazuje, jak mohou mít činnosti, které navozují celkový pocit pohody, hluboký účinek i v těch nejzákladnějších fyziologických aspektech člověka,“ uvedl ke studii doktor Clifford Saron, který projekt vedl*.

Téma meditace oslovilo i australskou nositelku Nobelovy ceny Elizabeth Blackburnovou, která společně se svým týmem po mnohých výzkumech došla k závěru, že meditace může zpomalovat genetické stárnutí a podporovat schopnost genetických oprav.

Blahodárné a vědecky potvrzené přínosy meditace v oblasti redukce stresu, snižování krevního tlaku a podpory v léčení kardiovaskulárních onemocnění, posilování imunity nebo zvládání chronické bolesti představují další faktory, které nám pomohou příznivě ovlivnit kvalitu života a tím i proces stárnutí.

V rámci jiné studie s 200 účastníky vyššího věku s chronicky vysokým krevním tlakem se u meditujících snížila o 23 % úmrtnost. Účastníci praktikující transcendentální meditaci byli v navazujících letech podrobeni lékařskému vyšetření. Bylo zjištěno, že ať už byla příčina smrti jakákoli, úmrtnost z kardiovaskulárních příčin se snížila o 30 % a o 49 % klesla také úmrtnost související s rakovinou.

V roce 1989 byly v časopise Journal of Personality and Social Psychology vydávaném Americkou psychologickou asociací publikovány výsledky studie sledující čtyři skupiny lidí v průměrném věku 81 let. První skupina se věnovala transcendentální meditaci, druhá aktivnímu myšlení, třetí relaxaci a čtvrtá nepraktikovala žádnou z uvedených aktivit. Skupina meditujících vykazovala po tříletém pozorování největší zlepšení v parametrech fyzického a psychického zdraví a zajímavostí bylo, že všichni z této skupiny byli stále naživu. Z kontrolní skupiny bylo naživu pouze 63 % účastníků.

Příznivý účinek meditace přetrvává i v době, kdy nemeditujeme.

Pokud v meditaci věnujeme pozornost svému dechu, můžeme si snadno uvědomit, že každý nádech a výdech má svůj začátek a konec, že každý nádech i výdech je unikátní a nikdy se nebude opakovat. Tento aha moment z meditačního polštáře pro nás může být silnou inspirací k akceptaci toho, že nic v našich životech netrvá věčně. Může nám pomoci přestat lpět na tom, abychom zůstali mladí a ustrnuli v odporu k fyzickým či psychickým příznakům stárnutí. Může nám tedy pomoci zaujmout akceptující postoj. Díky klidné mysli se můžeme probouzet do nového dne s pocitem zvídavosti, jaký bude tento další unikátní den, který máme k dispozici.

Radikální přijetí přítomného okamžiku a přítomné zkušenosti je mnohdy bolestivé. Obrovským benefitem za tuto odvahu je však možnost naplno prožívat náš život, dokud můžeme. Díky bytí v přítomném módu se můžeme uvolnit a zbavit obav a strachů z toho, co nám stárnutí přinese.

Chcete-li, můžete prozkoumat, co znamená stárnutí právě pro vás. Posaďte se na chvíli se zavřenýma očima a nechte vyvstat, co se objeví, když si představíte své stárnutí. Je to něco, co se týká těla, mysli, ztráty nezávislosti, obavy z odkázanosti na pomoc druhých, nedostatku financí, zásadních změn ve vašem životním stylu apod.? Přiměřeně svému věku si nyní představte následujících 5 let svého života. A zajímejte se o vztah ke svému životu v následujících letech. Pozorujte, s jakým postojem se potkáváte. Jsou to obavy, strachy, nechuť, úzkost nebo radostné očekávání, otevřenost, zvídavost, přijetí?

Vždy se vyplatí směrovat energii tam, kde můžeme něco změnit. Snaha změnit či zabránit příznakům stárnutí příliš mnoho šancí na úspěch nemá. Vyplatí se pracovat spíše na postojích, které ke stárnutí a jeho projevům zaujímáme. Mindfulness nás učí rozvíjet postoje jako jsou trpělivost, důvěra, zvídavost, nechávání být, neposuzování, sebe-laskavost a sebe-soucitnost, ne-usilování a přijetí. Zkuste si uvědomit, zda některé z těchto postojů mají u vás šanci.

Když jsem u sebe začala pozorovat změny v menstruačním cyklu, začala jsem celkem intenzivně přemýšlet o stárnutí. Informovaná hlavně z novinových titulků a uštěpačných poznámek společnosti směrem ke stárnoucím ženám jsem neočekávala nic pozitivního. Zaujala jsem postoj, že lepší už skoro nic nebude. Pak se mi dostala do ruky kniha Sedm darů menopauzy od moudré americké lékařky Cheryl Bridget Johnsové. Ani jsem ji nedočetla a už mě období perimenopauzy začalo bavit. Kniha iniciovala moji zvídavost a chuť poznávat sebe samu. Při pohledu do deníku vděčnosti, který si už mnoho let vedu, vidím, jak se změnil rozsah mého vnímání a šíře pohledu na to, co se s mým tělem i psychikou děje. Projevy přicházející menopauzy beru jako předmět pro svoji pozornost. Vnímám je jako inspiraci a příležitost začít dělat mnohé věci ve svém životě jinak.

Marcela Roflíková je mezinárodně kvalifikovaná lektorka mindfulness, lektorka programu MBSR (využití mindfulness pro snižování stresu), zakladatelka Českého mindfulness institutu, spolu-autorka knihy Mindfulness pro každého*** (Grada,2020).

*** Mindfulness pro každého – Roflíková Marcela | Knihy Grada

Jako zdroj vědeckých studií byla použita kniha Davida Michieho, Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda (Synergie, 2014)

**Deník všímavosti – Corine Sweet (Dobrovský, 2016)

Telomere length correlates with subtelomeric DNA methylation in long-term mindfulness practitioners | Scientific Reports (nature.com)

Autor: Ing. Marcela Roflíková, MBA