Do jaké míry mohou sociální sítě narušit naše duševní zdraví?

Velká diskuse se vede ohledně dopadu sociálních sítí na děti a dospívající. Většina sociálních platforem vyžaduje, aby uživatelům bylo alespoň 13 let, ale někteří odborníci uvádějí, že i to je příliš nízký věk pro jejich používání. Průzkumy z USA a Anglie zjistily, že dospívající, kteří tráví více než tři hodiny denně na sociálních sítích, jsou náchylnější k duševním obtížím a mohou mít příznaky deprese a úzkosti.

• Několik průzkumů varovalo před tím, že sociální média mohou škodlivě působit na jedince trpícími nízkým sebevědomím a mohou negativně působit na jejich náladu. Neustálé sledování pečlivě upravených životních momentů ostatních a jejich srovnávání se svým životem může vyvolat pocity nedostatečnosti a zkresleného vnímání vlastní hodnoty. Tato konstantní komparace může postupně přerůstat v chronický pocit neúspěchu, což je rizikový faktor pro rozvoj depresivních symptomů.
• Dalším rizikem spojeným s užíváním sociálních médií je FOMO neboli strach z promeškání něčeho důležitého. Pohled na ostatní, jak se zapojují do vzrušujících aktivit nebo událostí, ve vás může vyvolat pocity vyloučení a úzkosti z možnosti, že byste se nestihli účastnit předkládaných zážitků. Tento strach může vést k nadměrnému trávení času sledováním sociálních médií v touze zůstat v neustálém spojení a nezmeškat nic „důležitého“.
• Narůstajícím problémem v digitálním světě je i kyberšikana. Anonymita poskytovaná platformami sociálních médií může v jednotlivcích posilovat odvahu k škodlivému chování, včetně obtěžování a šíření nenávistných projevů. Tyto aktivity mohou mít pro oběti závažné psychické následky v podobě rostoucího stresu, deprese, a dokonce i myšlenek na sebepoškozování. Neustálá dostupnost a široký dosah sociálních médií komplikují schopnost jednotlivců před takovýmto škodlivým chováním uniknout.
• Nekonečná smyčka interakce a odměny může vytvářet závislost. Jsme vtáhnuti do neustálého cyklu sledování, srovnávání se s ostatními a hledání potvrzení ve virtuálním světě. Při každém bliknutí telefonu se nám nabízí nový obsah, nový dojem, nový svět virtuálních schůzek. To vše s sebou nese dojem konstantního vzrušení, který pohání náš mozek k touze po stále nových podnětech. Stáváme se účastníky nekonečného online cirkusu, kde každý lajk a komentář je virtuální odměnou. A zde může být začátek závislostní spirály. Když se pozornost a počet lajků stávají měřítkem sebehodnocení, může to vytvářet kruhovou spirálu, kde nedostatek virtuálního uznání přispívá k negativním emocím a zhoršuje pocity izolace a osamělosti.

Podle Jean Twengeové, profesorky psychologie na Státní univerzitě v San Diegu a autorky knihy The Real Differences between Gen Z, Millennials, Gen X, Boomers and Silents—and What They Mean for America’s Future, zjevně není náhoda, že výskyt deprese začal u dospívajících prudce stoupat kolem roku 2012. Přesně tehdy raketově narůstala popularita chytrých telefonů a byla to také doba, kdy se rozšířily lajky u příspěvků.  Algoritmy začaly být sofistikovanější, aby udržely lidi na sociálních sítích déle.

Na druhou stranu doktor Keith N. Hampton, výzkumný pracovník katedry médií a informací Michiganské státní univerzity, k tomuto uvádí: „Přehnané obavy veřejnosti a odborníků z používání internetu, mobilních telefonů a sociálních médií představují riziko démonizace technologií, které mají jinak pozitivní vliv na duševní zdraví většiny dospělých.“

Sociální média z druhého pohledu totiž umožňují hlavně dospívajícím vytvářet si online identitu, komunikovat s ostatními a budovat sociální sítě. Tyto sítě jim mohou poskytovat cennou podporu, zejména těm, kteří zažívají vyloučení nebo mají postižení či chronická onemocnění. Online komunity mohou poskytnout prostor pro diskuse týkající se zdravotních potíží, nepříznivých životních událostí nebo každodenních problémů, což může snížit pocit stigmatizace a zvýšit sounáležitost a vnímanou emocionální podporu. Vzájemná přátelství, obohacující sociální interakce a humor na sociálních sítích také snižovaly stres během pandemie COVID-19.

Výzkumy ukazují, že nadměrné používání sociálních médií bývá spojeno s nižší psychickou pohodou. Zjištění však také naznačují, že spíše kvalita než kvantita při jejich používání může rozhodnout o tom, zda tato zkušenost zlepší, nebo zhorší duševní zdraví uživatele.

V otázce vlivu sociálních médií na člověka nepanuje ani negativní, ani pozitivní shoda. Pokud však budeme zvyšovat svoji mediální gramotnost, můžeme maximalizovat své šance na vyvážené, bezpečné a smysluplné zážitky na těchto platformách.

Zvažte tyto kroky, abyste podpořili zodpovědné používání sociálních médií a omezili některé jejich negativní účinky:

• Nastavte sobě i svým dětem rozumné hranice.
• Vytvořte si rutinu před spaním, která se vyhýbá používání elektronických médií a nepoužívejte mobilní telefony a tablety v ložnicích. Sami jděte příkladem svým dětem a dodržujte tato pravidla.
• Podporujte osobní kontakt s přáteli. To je důležité zejména pro dospívající, náchylné k sociálně úzkostným poruchám.
• Účinná je i otevřená konverzace s dospívajícím o tom, jak zabránit sociálním médiím v narušování jeho denních aktivit, spánku, stravování a plnění domácích úkolů.
• Odrazujte dospívajícího od pomlouvání, šíření fám, šikany a poškozování pověsti, ať už online či v offline světě.
• Projděte s dospívajícím, co je vhodné a bezpečné sdílet na sociálních sítích, a otevřeně sdílejte své vlastní návyky v této oblasti. Zeptejte se svého dítěte na jeho názory na používání sociálních médií a jak se v důsledku toho cítí.
• Připomeňte dospívajícímu, že sociální média jsou plná nerealistických obrázků.
• Sledujte účty dospívajících. Dejte jasně najevo, že budete pravidelně kontrolovat jeho účty na sociálních sítích. Vaším cílem může být, abyste tak činili jednou týdně nebo častěji. Ujistěte se, že to dodržujete.
• Pokud si myslíte, že váš teenager pociťuje známky nebo příznaky úzkosti nebo deprese související s používáním sociálních médií, poraďte se s poskytovatelem zdravotní péče vašeho dítěte.

Autor: Moudrá želva