Bojíte se včelího bodnutí? Může zabíjet, ale i léčit!

Vyprodukovaný jed se uchovává v jedovém váčku a odtud doputuje až do žihadla. Po bodnutí včelou se ze žihadla dostává do rány a vyvolává reakci v podobě otoku, svědění, bolestí atd. Možná vás nyní napadá, jak může být včelí jed prospěšný, když vyvolává nežádoucí bolestivou reakci. V článku se vám pokusíme přiblížit, co včelí jed obsahuje a jak je možné jej využít.

Včelí jed obsahuje široké spektrum látek. Nejzásadnější jsou bílkoviny a peptidy melittin, apamin, adolapin, peptid degranulující mastocyty  (MCD), tertiapin a enzymy fosfolipáza A a hyaluronidáza. Dalšími látkami jsou i histamin, dopamin a noradrenalin. Vedle bílkovinných struktur jsou v jedu také tuky, minerální a stopové prvky (hořčík, vápník, fosfor, síra, měď) a cukry.

Nyní se podíváme blíže na nejdůležitější složky jedu. Melittin tvoří většinu bílkovin, které se v jedu nacházejí. Dokáže poškodit buňky, jejich membrány i další struktury. Jeho působením dochází k rozkladu červených krvinek, tj. působí hemolyticky. Apamin ovlivňuje přenos vzruchů v centrální nervové soustavě. Dráždí neurony a při podání vysokých dávek může způsobit i odúmrtí mozkové tkáně. MCD, jak již jeho český název říká, stimuluje degranulaci žírných buněk (mastocytů), to je spojené s uvolněním váčků, které obsahují řadu látek, včetně histaminu, které vyvolávají alergickou reakci, rozšiřují cévy a způsobují otoky, pokles krevního tlaku a podporují kontrakci hladké svaloviny i v dýchacích cestách. Zmíněné enzymy mají stejně jako melittin hemolytické účinky. Hyaluronidáza navíc vyvolává rozpad tkání.

Včelí jed má tedy významný vliv na organismus, do kterého se dostane. Naštěstí, v případě bodnutí, se ho do těla dostává velmi málo.

Včelí jed se používá v rámci apiterapie, tj. léčebný směr, který využívá k léčbě včelí produkty.  S včelím jedem proběhlo mnoho studií, které ukazují, že může pomoci s mnoha zdravotními neduhy. Na některé si posvítíme. Jste připraveni? Jdeme na to.

Proběhly studie na buňkách (in vitro), se zvířaty (in vivo), tak klinické studie s lidskými dobrovolníky. Jeho podávání je přesně hlídáno, dávky přesně odměřovány, aby byla aplikace pro lidi zcela bezpečná.

Velmi důležitým poznatkem z testů na buněčných kulturách je, že složky včelího jedu dokážou omezovat množení použitých nádorových buněk. Navíc u nich může navodit i apoptózu, tj. proces vedoucí k zániku buňky. Tento efekt byl zatím potvrzen např. na buňkách rakoviny prostaty, prsu, jater, plic, na buňkách lymfomu, leukémie a melanomu. Je tedy možné, že by včelí jed mohl pomoci s léčbou nádorových onemocnění.

Dalším skvělým účinkem včelího jedu jsou jeho schopnosti ničit mnohé nebezpečné patogeny, tj. bakterie a viry. Pokud jej, či jeho složky, přidáte k patogenům nebo jím léčíte infikovaná zvířata, likviduje použité patogeny. Dokáže zatočit např. se streptokoky, které způsobují zubní kaz, s Enteroccocus feacalis, který je častým původcem zánětů močových cest, ale také s původcem lymské boreliózy (Borrelia burgdorferi) či zlatým stafylokokem. Protivirové účinky zahrnují chřipkové viry, papilomaviry, herpetické viry, virus hepatitidy C či HIV. Dokáže zatočit i s mnohými houbovými patogeny, včetně kvasinek.

Slibně vyšly studie na zvířatech, které ukazují, že včelí jed působí protizánětlivě a dokáže zpomalit až zastavit nežádoucí procesy v mozku, které vedou ke vzniku demencí, dokáže snižovat krevní tlak i hodnoty tuků a cukru v krvi, podporuje hojení ran atd.

Asi si nyní říkáte, že to, co vyjde na buněčných liniích a zvířatech, není tak směrodatné jako výsledky klinických studií. I ty existují a my vám pár výsledků představíme

V klinických studiích byl včelí jed aplikován pacientům s neurologickými obtížemi (mnohdy vpíchnut do akupunkturních bodů). Jednak pacientům s Parkinsonovou nemocí, a jednak pacientům s nervovými bolestmi po mozkové mrtvici. Oběma skupinám aplikace jedu ulevila, zmírnila příznaky a bolesti. Pokud hovoříme o bolestech, tak včelí jed ulevuje také od bolesti pohybového aparátu. Mírnil dlouhodobé bolesti krční a bederní páteře a bolesti spojené s osteoartritidou kolenního kloubu (v kloubu je poškozená chrupavka i kosti pod ní), ale také akutní bolesti po poranění kotníku.

Protizánětlivý efekt včelího jedu byl prokázán při léčbě pacientů s roztroušenou sklerózou, což je autoimunitní onemocnění postihující centrální nervovou soustavu, a u pacientů s revmatoidní artritidou. U obou typů onemocnění vedla aplikace ke zmírnění obtíží, které jsou často způsobeny poškozujícím zánětem. 

Včelí jed je v malých dávkách pro nealergické lidi bezpečný, vyvolává hlavně lokální problémy. Větší dávky však mohou způsobit velké problémy podobně jako velmi malá dávka u alergiků. Včelí jed může způsobit i anafylaktickou reakci, která může skončit i smrtí.

Včelí jed má tedy obrovský léčebný potenciál, ale může také zabít. Záleží na dávce a na vnímavosti člověka, který dávku jedu dostane.

Autor: Moudrá želva