Půstem pro zdraví?

Půst začal být moderní. Kde kdo se postí a určitě ne jen kvůli náboženství nebo tradici nebo dokonce z nedostatku potravy, jako tomu bylo v minulosti. O půstech, kterých je vícero druhů, se začalo mluvit ve spojení se zdravým životním stylem. Především přerušovaný půst je v poslední době skloňován téměř ve všech pádech a pouštějí se do něj i známé osobnosti. Například známý odborník na výživu Petr Havlíček o tomto stylu stravování nemluví vůbec špatně a sám ho i praktikuje. „Jde o to, čemu říkáme půst. Pokud si někdo představuje desetidenní hladovění, kdy člověk smí pít jen vodu, pak je to poměrně náročné a málokdo to vydrží. Často to vede k tomu, že lidé s půstem začnou, jsou nadšení, ale po pár dnech to vzdávají a už se k tomu nikdy nevrátí. Velmi důležitá je totiž i psychická stránka – být správně naladěný, nebýt v tenzi či psychicky v nepohodě. I to je klíčem k úspěchu,“ vysvětluje Petr Havlíček.  Ale půsty mohou být i krátkodobé nebo částečné. Například konzumace stravy jen ve stanoveném časovém úseku, po kterém následuje období bez jídla a to na 24, 36 či 72 hodin. Může to fungovat i principem 5+2. Tedy 5 dní v týdnu jíte a dva dny – třeba pondělí a pátek nikoli a pijete jen vodu, neslazený čaj nebo kávu.
A proč se vlastně půsty drží? „Je to trošku o tom vyzkoušet sám sebe, o tom, jakou mám vůli, co dokážu překonat. Vystoupím ze své komfortní zóny a posílím si i sebevědomí. Ale to hlavní, proč to vlastně dělám, je podpoření takzvané autofagie, což je „samopožírání“ vlastních poškozených buněk. Tím se z těla odstraní odpadní proteiny a poškozené organely a vytvoří se nové stavební látky,“ vysvětluje Petr Havlíček.

Půst můžete držet i na mnohem delší dobu – 7 až 15 dní, v tom případě se ale doporučuje být pod dohledem odborníka. Tento typ půstu provozuje například Vladimír Popov, certifikovaný trenér Půstu pro zdraví z Centra řízené regenerace. „Během půstu se jen pije, je povoleno omezené množství zeleninových šťáv a vývarů, voda a bylinkové čaje. Příjem energie je jen kolem 250 kcal denně. Součástí půstu je také pohyb, detoxikační techniky a další procedury,“ vysvětluje. Sám takovéto půsty drží 15 let, vždy jednou ročně zhruba deset dní. A podle svých slov se cítí skvěle.
A jak se to dá zvládnout? Tělo si zvykne. Po zhruba třech dnech hladovky přejde tělo do jiného režimu. „ Kritické jsou právě první tři dny, kdy tělo netuší, zda bude dostávat potravu nebo ne a začne čerpat energetické zásoby glykogenu. V momentě, kdy veškerý cukr vyčerpá, přechází organismus do ketózy, kdy se hlavním palivem stávají ketolátky, tedy bílkoviny. A projeví se to tak, že přestanete mít hlad. Tento efekt se používá i při ketodietách,“ vysvětluje Petr Havlíček.

I když půsty rozhodně nejsou metodou určenou pro hubnutí, kýžený efekt se může dostavit. A to i při krátkodobém hladovění. „Hladovění pomáhá snižovat tělesný tuk v těle, díky snadnějšímu omezení kalorií za den a také napomáhá zrychlit metabolismus tuků z důvodu kalorického deficitu,“ uvádí David Buchta, propagátor zdravého životního stylu z Primulus.

Pro snížení hmotnosti se hodí již zmiňovaný systém  5 + 2 v mírnější variantě. Tedy 5 dní konzumujete stravu jen do výše 1800 kcal (kilokalorií) energetického příjmu a dva dny jej ještě snížíte na 500 až 600 kcal. Tedy úplně nehladovíte, jíte třeba jen zeleninu a do toho tvaroh, ale výsledek to má,“ doporučuje Petr Havlíček.
Existují i další varianty krátkodobých půstů, například jen v rozmezí hodin. Například 8 hodni jíte a 16 ne. Tedy ráno například vynecháte snídani a dáte si ve 12.00 oběd a před 20.00 hodinou večeři a pak až do oběda dalšího dne nic. Nebo zavedete půst na 24 hodin, tedy že se například v neděli večer navečeříte a další jídlo si dopřejete až v podělí večer.

Podobný režim doporučuje i praktický lékař Rodion Schwarz. „Nejsem zastáncem drastických půstů, spíše se přikláním k tomu, že člověk by se měl po celou dobu stravovat a žít dobře, aby pak nemusel své tělo čistit formou tvrdých hadovek. Někdy doporučuji lidem zařadit jeden den v týdnu ovocně zeleninový, kdy se tělo i za ten jeden den hezky vyčistí a oddechne si. Obecně také doporučuji nedržet půst delší než tři dny. Sám půst občas praktikuji a je mi po něm dobře,“ radí lékař. Podle něj je půst vhodný i při léčbě různých chorob. Nevyléčí je, ale donutí člověka ke změně stravovacích návyků. A tím může zlepšit i jeho onemocnění. „Hlavně se to týká lehčích forem diabetu, hypercholesterolémie, dny či bolesti kloubů,“ říká Rodion Schwarz.

Ne všichni odborníci ale půst vítají. Někteří ho nepovažují za přínosný a už vůbec ne zdravý, především ten delší, trvající více než dva dny. „Jednodenní hladovka jistě organismu nijak neublíží, ale na druhou stranu nemáme důkazy o tom, že by dobrovolné hladovění našemu tělu evidentně prospívalo a že by jej tedy lékaři měli doporučovat jako léčebnou metodu,“ říká ordinář pro gastroenterologii v Nemocnici Agel Nový Jičín, Martin Merenda.

Vynucené krátkodobé hladovění trvající jeden až dva dny, ať již jako součást dietní léčby chorobného stavu, nebo před plánovaným vyšetřením či před operací rozhodně nijak neublíží. „Naopak léčba celé řady akutních onemocnění jako třeba zánět slinivky, zánět žaludku nebo žlučníku se v úvodu bez hladovky neobejde. Stejně tak nejsme schopni provést některá vyšetření, pokud pacient nedodrží doporučenou krátkodobou hladovku, například vyšetření střev. Hladovka před operací zase snižuje riziko vdechnutí zvratků, pooperačního zvracení a komplikací zejména při operacích v dutině břišní,“ vysvětluje Martin Merenda.

A jak je to s přerušovaným hladověním? Ani to nemusí být pro všechny dobrou volbou, jak říká odbornice na hubnutí Iva Málková ze společnosti STOB. „V praxi se často setkáváme s klienty, kteří přerušované půsty zkoušejí na vlastní kůži, chtějí pomocí nich zhubnout a zlepšit svůj zdravotní stav. Typický manuál takového člověka je jíst dvakrát denně s tím, že první jídlo je oběd a druhé večeře. Druhým typem je prostě jen jíst v době od 13.00 do 21.00 hodin. Variant je mnoho, ale s těmito se setkávají nejčastěji. Potíž vidím v tom nacpat do sebe vše, co tělo potřebuje do dvou porcí denně. To je pro většinu lidí nereálné. Člověk denně sní okolo dvou kilogramů jídla - jen doporučené množství ovoce a zeleniny na den je 600 g. Sníte kilo jídla najednou?“ ptá se Iva Málková.

Problém vidí i v tom, že v době, kdy lidé smějí jíst, tedy od 12.00 do 20.00, do sebe nacpou cokoliv včetně řízku či klobásy a neřeší kvalitu jídla. Jediným omezením je čas. A to je podle ní nesmysl. „Další věc - kdo a proč vymyslel první jídlo právě ve 12.00 hodin? Mezi klienty máme takové, kteří vstávají v pět ráno, jiní až v devět a další zase pracují na směny. Někteří se tak dostanou k jídlu po osmi hodinách na nohou, zatímco jiní po čtyřech. Tohle doporučení nám prostě nedává smysl a nerespektuje individualitu každého z nás,“ upozorňuje Iva Málková.

Co tedy z předchozího vyplývá? Půsty, pokud se drží s rozmyslem, mohou být vhodným zpestřením života a dokáží pomoci ke zdravějšímu životnímu stylu. Jde o to zvolit si takový způsob, který vám bude vyhovovat a bude vám po něm dobře.
Každopádně jsou lidé, pro které hladovění vhodné není. „Patří sem těhotné a kojící ženy, diabetici, staří lidé a dále lidé se stavy, které vyžadují pravidelný přísun kalorií, například pokud trpí podvýživou či poruchou příjmu potravy. Také u dětí bych půst nikdy nedoporučoval. Menší děti, vědí přesně kdy jíst, kdy ne a co jíst. Jejich organismus ještě není "zblblý" a řekne si o to,“ vysvětluje lékař Schwarz.