Proč nestrašit děti čerty: Negativní dopady na dětskou psychiku

V poslední době se však objevují stále častější diskuze o tom, zda tento tradiční zvyk nemá na dětskou psychiku negativní dopady. Přestože čert, symbol strachu a pekla, má často sloužit jako výchovný prvek, odborníci varují, že účinky mohou být opačné, než rodiče očekávají. V tomto článku se podíváme na to, proč může strašení dětí čerty vést k psychickým problémům, jaké mohou být dlouhodobé důsledky a jak k této tradici přistupovat s ohledem na duševní pohodu dětí.

Zatímco většina dospělých vnímá postavu čerta jako symbolickou a nadsazenou, pro malé děti může být tato figura velmi reálná. Psychologové poukazují na to, že čím je dítě mladší, tím více má tendenci věřit tomu, co vidí. Výsledkem může být neadekvátní úroveň strachu, která u dětí přetrvává i po odchodu „čertovské“ skupinky. Když dítě zažívá intenzivní strach, který neumí zpracovat, dochází k aktivaci stresových reakcí v těle. Tyto reakce vedou ke zvýšenému vylučování stresových hormonů, jako je kortizol, a mohou způsobit různé psychosomatické příznaky – od bolesti břicha po noční můry a problémy se spánkem.

Strach jako výchovný nástroj má své limity a pro mnoho dětí se může stát traumatizujícím zážitkem. Následky mohou být i dlouhodobé: podle odborníků na dětskou psychologii může intenzivní strach z čerta vyvolat úzkostné stavy a obecnou obavu z autorit nebo trestu, které mohou přetrvávat až do dospělosti.

Mnoho dětí má ve fázi raného vývoje sklon k rozvoji úzkostných stavů způsobených nadměrným nebo iracionálním strachem z neznámého. Podle dětských psychologů děti ve věku od tří do pěti let ještě nejsou schopny jasně rozlišovat mezi reálným a nereálným. Jestliže je tedy postava čerta vykreslována jako reálná bytost, může dítě snadno uvěřit, že jde o skutečnou hrozbu. Pro tak malé dítě je přitom velmi těžké rozlišit, že se jedná o převlek nebo hru, což vede k vyšší míře úzkosti.

U dětí náchylných k úzkostem se může strach z čerta vyvinout v silné obavy z nadpřirozených bytostí obecně nebo vést k nočním můrám a strachu ze tmy. Děti, které jsou více úzkostné, mohou být citlivější na negativní zážitky a mohou mít tendenci si takové zkušenosti přehrávat, což může mít za následek prohloubení úzkostných stavů. Některé děti mohou po setkání s čertem projevovat strach z tmavých míst, mají problémy se samostatným usínáním, nebo se dokonce začnou pomočovat.

Strašení čerty má okamžitý vliv na stresové reakce dětského organismu, které přímo ovlivňují fungování mozku. Pro dětský mozek je klíčové, aby se vyvíjel v prostředí bezpečí a důvěry. Dlouhodobé vystavování stresovým podnětům, včetně iracionálního strachu z čerta, může u dítěte vyvolat chronickou stresovou reakci, která narušuje nervové spoje a snižuje schopnost mozku efektivně zpracovávat emoce.

Dlouhodobé vystavení stresu, a to i v podobě iracionálního strachu, může vést k rozvoji negativních vzorců v přístupu k autoritám a zvládání konfliktů. Dítě, které zažívá časté stresové situace, může v pozdějším životě reagovat na stres neadekvátně, a to buď agresí, nebo úzkostným chováním. Proto odborníci doporučují, aby se rodiče vyhnuli přehnanému strašení a zaměřili se spíše na pozitivní motivaci dítěte.

Strašení čerty a podobnými postavami může mít negativní dopad na sebevědomí a sebepojetí dítěte. Pokud dítě slyší, že je „zlobivé“ nebo „špatné“, může si tyto nálepky začít přisvojovat a skutečně jim věřit. V dlouhodobém horizontu může mít opakované strašení negativní dopad na vnímání vlastní hodnoty. Dítě může začít vnímat své jednání pouze černobíle, jako zcela správné nebo zcela špatné, což může způsobit problémy při rozvoji schopnosti zdravě si stanovovat hranice.

Studie z oblasti vývojové psychologie ukazují, že děti, které jsou ve výchově opakovaně vystavovány negativním a zastrašujícím prohlášením, mohou být náchylnější k nízkému sebevědomí a rozvoji úzkostných poruch v pozdějším věku. Výsledkem je, že takové dítě se může cítit pod tlakem, že musí stále „dokazovat“ svou hodnost a dobré chování, což vede ke stresu a nepohodlí.

• Přistupujte k této tradici s důrazem na její pozitivní aspekt. Mikuláš a anděl mohou být vykresleni jako postavy, které dítě odměňují za jeho snahu a dobré vlastnosti. Pokud se čert vyskytne, měl by být prezentován jako spíše symbolická a pohádková postava, nikoli jako reálná hrozba.
• Využijte Mikuláše jako příležitost k diskuzi s dítětem o jeho chování a hodnotách. Můžete společně mluvit o tom, co je správné a špatné, aniž by postava čerta dítě strašila. Tento přístup podporuje zdravé sebevědomí dítěte a zároveň nabízí příležitost rozvíjet jeho etické a morální vnímání.

Strašení dětí čerty je v českém kulturním prostředí zakořeněná tradice. Z pohledu dětské psychologie však může mít výrazně negativní dopady na psychiku dítěte, především pokud je čert vnímán jako reálná hrozba. Nadměrný strach z čerta může u dítěte vyvolat úzkost, stres a narušovat zdravý vývoj mozku. Také může vést k negativnímu sebepojetí, které může mít vliv na sebevědomí dítěte.

Moderní výchovné přístupy doporučují, aby rodiče upřednostňovali spíše pozitivní motivaci a na strašení čerty pohlíželi jako na zbytečné riziko. Tradiční postavy Mikuláše, anděla a čerta mohou děti učit o hodnotách a správném chování, ale současně mohou sloužit k vytvoření příjemné a bezpečné atmosféry, která dětem pomůže pochopit, co je dobré a co špatné.

Autor: Moudrá želva