Sladidla

Člověku sběrači neposkytovaly stromy jenom plody, ale dávaly mu i sladkou mízu, u nás zejména bříza (je méně sladká protože obsahuje fruktózu) a javor, které zjara krvácely z poraněných míst kmene, a tím poskytovala šťávu se sladkou chutí. Tato šťáva se používala i jako kvašená, ale již ne ke slazení, ale jako lahodný nápoj. Zejména pak javorová šťáva, která obsahuje kyselinu jablečnou, dobře kvasila. Obě šťávy obsahují hodně enzymů, obsahují hodně vápníku a draslíku. Březová šťáva se používala při léčbě souchotin, a březová a javorová šťáva se užívala na podporu plodnosti, krásy a růst vlasů. Březová šťáva se též využívala na výrobu octa.

Dalším důležitým sladidlem byl med, který podle jeskynních maleb byl znám již před 8 000 lety. Jako vyváženou poživatinu ji považovali staří Číňané ve svých dílech pocházejících z let 2 000 př. n. l. Stovku receptů lze nalézt ve starých papirech v Egyptě, znali ho Asyřané a celé Středomoří, Mayové i Peršané.

Med byl nahrazen cukrem poprvé v Číně v roce 350 n. l., roku 510 n. l. v Persii. V 11. století se díky křižáckým výpravám cukr objevil v Evropě jako luxusní koření a roku 1480 se cukrová třtina začala pěstovat ve Středomoří. Cukr začal zlevňovat až s počátkem plantážnictví v zámoří, ale pro normální lidi byl dlouho nedostupný a drahý. Prodával se většinou v lékárnách.

U nás se na rozkaz Marie Terezie dělaly pokusy na výrobu cukru z javorové šťávy. Ale za Napoleonských válek již javor začala vytlačovat řepa, která byla na cukr mnohem bohatší. A tak řepný cukr nastoupil na místo sirupů a postupně je vytlačoval a stal se důležitou plodinou pro výrobu cukru v Čechách.

V českých domácnostech se nejvíce používala strouhaná mrkev, která se usušila a umlela a potom se s ní sladilo. Podobně se takto využívaly švestky a hrušky.

Bílý cukr

Je sladké chuti a je teplé až neutrální povahy. Zvlhčuje plíce, podporuje tvorbu tekutin a způsobuje prázdnotu žaludku. Rychle tvoří vlhké horko, oslabuje ledviny a má negativní vliv na stav kostí.

Med

Má sladkou chuť a neutrální povahu. Zvlhčuje plíce a tenké střevo, má detoxikační účinky. Podporuje chuť k jídlu. Není vhodný, pokud tělo snadno akumuluje vlhko a při průjmu.

Melasa

Je to extrakt z cukrové třtiny nebo cukrové řepy, který se získává při výrobě cukru. Obsahuje mnoho minerálních látek, jako je vápník, hořčík, fosfor, železo, draslík, sodík, zinek, měď, chrom, glukózu, sacharózu. Nenasycené mastné kyseliny, vitaminy skupiny B a enzymy.

Podporuje pročištění lymfatického systému a zlepšuje funkci svalů a příznivě působí proti degenerativním onemocněním kloubů. Regeneruje cévní řečiště, upravuje krevní tlak, je vhodná při nedostatku železa, při bércových vředech, hemeroidech a kožních onemocněních.

Má sladkou chuť a teplou povahu. Přesto, že má mnoho důležitých látek, tvoří vlhkost, takže s jejím používáním bychom měli zacházet umírněně.

Nerafinovaný cukr – hnědý cukr

Je sladké chuti a má teplou povahu. Odstraňuje spazmy, podporuje energii, tvoří hlen.

Sladový cukr

Je též sladké chuti a teplé povahy. Zvlhčuje plíce a podporuje tvorbu tělesných tekutin. Má detoxikační účinky, tvoří hlen.

Řepný cukr

Je výživný a sytý, ale nezdravý je v množství, které jsme se za posledních sto let naučili konzumovat. Je sladké chuti a teplé povahy. Prospívá játrům, pomáhá odstranit spasmy, tiší akutní bolesti a bolestivou menstruaci. Tvoří hlen.