Oříšky a semena obecně

Naši prapředkové dřív, než začali chovat dobytek a pěstovat obilí, sbírali olejnatá semena. Vařili z nich polévky nebo kaše, a to dříve, než si začali připravovat kaše z obilí. A v našich zemích tento starý zvyk sběračů se udržel i ve středověku a přetrvával až do 19. století, kdy se již vařili kaše z luštěnin nebo obilí. Nejčastější byla kaše semencová - z konopného semínka, a to nejenom v chudých chalupách, ale i na hradech a v klášterech. Vařila se s pivem, vylepšovala se ořechy a bezovým květem nebo muškátem a sladila se medem. Vařila se žufeň – polévka z konopného semínka s octem a nebo jíšel – polévka z vína a máku, která se zahušťovala moukou a hodně kořenila. Všechny tyto pokrmy patřili k postním jídlům nebo se vařily vždy v pátek. Též moumelich – výluh z máku, chcete-li makové mléko, patří k jednomu z typicky českých prastarých jídel.

Olejnatá semínka však nesloužila jenom jako potrava, ale hlavně jako zdroj oleje. U nás hlavně olej konopný nebo lněný. Používal se na svícení nebo k maštění postních jídel. Mimo těchto dvou semínek olej dodávala i řepka olejka, hlavně v dobách Marie Terezie. Dalším velmi kvalitním olejem v českých zemích byl olej z bukvic nebo z pecek švestek.

Semínka většinou doplňují, zahřívají a podporují tvorbu tekutin a činnost střev. Je dobré je jíst v malém množství, střídat je a přidávat je i k hlavnímu jídlu.

S kaší je dobré ořechy vařit, budou lépe stravitelné. Pokud je na sucho opražíme, zvýšíme jejich termiku a budou více zahřívat. Též je můžeme namočit na noc do vody, takto též podpoříme jejich stravitelnost.