Granátové jablko
Banánovník byl pravděpodobně doma na území dnešní Papuy Nové Guineji někdy kolem roku 8000 př. n. l. Pak se rozšířil do jihovýchodní Asie. Zde byla o něm první zmínka v budhistických textech okolo roku 600 př. n. l. Alexandr Veliký roku 327 př. n. l. ochutnal banány v Indii. Kolem roku 200 n. l. byl ve starých čínských textech popsán banánový sad na tomto území. Kolem roku 650 n. l. islámští dobyvatelé dovezli banány do Palestiny a arabští kupci je rozšířili po většině území Afriky. První banánové sady v Karibiku a ve střední Americe vybudovali roku 1502 portugalští kolonisté.
Jsou bohaté na sacharidy, tudíž velmi syté a obsahují hodně draslíku. Zároveň jsou velmi bohaté na vitamin A, C a vitaminy řady B.
Banány jsou sladké chuti a chladné povahy. Čistí horko a zvlhčují a detoxikují střeva. Tvoří tělesné tekutiny, je vhodný při zácpě, krvácejících hemeroidech. Pokud má člověk problém s chladem a otoky, měl by se banánům v syrové podobě vyhnout. Může si je však připravit smažené na másle, sypané skořicí, kardamomem nebo muškátovým oříškem.