Lesk a bída antidepresiv

Významnou výhodou antidepresiv je, že je člověk užívá každý den sám (pokud tedy není hospitalizovaný a dohlíží na něj lékaři). Tento proces zabere pár sekund, možná minut. Proto jde zpravidla o jednodušší, ale i rychlejší a efektivnější metodu, jak svůj psychický stav zlepšit, cítit více energie a nastavit si pozitivní myšlení, a to v porovnání s terapií. Ta přináší výsledky až po delším časovém úseku, ačkoli by byla jakkoliv pravidelná.

Existuje ale spousta dalších alternativ k antidepresivům, nabízí se například jakákoliv péče o sebe, což zahrnuje cvičení, výživné jídlo, alternativní způsoby medicíny nebo praktikování dechových cvičení a meditace, ovšem zde přichází uzdravování zpravidla pozvolněji.

To ale neznamená, že by tyto metody antidepresiva úplně vyloučila ze hry, jejich užívání totiž může odstranit mnoho stresu a psychických potíží před tím, než člověk začne chodit třeba na psychoterapie. Vědci už totiž dokázali, že účinek antidepresiv se projevuje ve změnách chemických látek v mozku, které se nazývají neurotransmitery. Léky specifické pro serotonin mohou pomoci regulovat hladiny těchto chemikálií, což pozitivně ovlivní lidskou psychiku. Často tak tyto prášky doplňují zmiňovanou terapii u psychologa.

Co všechno se ale může dít kromě toho, že antidepresiva uzdravují duši? Některá z nich mohou způsobit třeba nespavost, je tedy obtížné usnout, zůstat spát, nebo můžete být během dne unavení. Možné řešení se nabízí v užívání léků ráno, pokud to lékař schválí. Mezi další negativní efekt, který přichází s užíváním antidepresiv, se řadí přibírání na váze. To je způsobeno kvůli zadržování vody v těle, nedostatku fyzické aktivity nebo zvýšenému apetitu. Některé léky s větší pravděpodobností způsobí nárůst hmotnosti než jiné, proto by měl každý člověk pečlivě vybírat a ptát se svého lékaře na radu. Příbalové letáky také často uvádí vedlejší účinky jako úbytek sexuálního chtíče, mdloby, nebo zhoršení psychického stavu na počátku užívání.

Co sedne jednomu, druhému může překážet. Tímto heslem by se měli řídit i lidé, kteří řeší psychické problémy a vybrat si tak svůj styl léčby, pokud totiž někomu pomůže od sebevražedných sklonů farmaceutikum, nejspíše jsou v tu chvíli negativní vedlejší účinky na druhé koleji. Naopak řešení občasných mírných úzkostí se dá jednoduše řešit třeba i skrze zmiňovaná dechová cvičení. Nebo pomocí vitální houby Hericium.

Hericium (korálovec ježatý) je dřevokazná houba, kterou je možné najít na listnatých stromech. Má rozčepýřenou plodnici, takže připomíná buď lví hřívu, nebo mořský korál. Hericium je známé hlavně v Asii, u nás je k nalezení vzácně, a to na jihu Moravy. V Asii je využíváno jak v gastronomii, tak kvůli jeho vlastnostem, které mohou být zdraví prospěšné. Hericium totiž po dlouhá staletí využívá i tradiční čínská medicína. Studie, které byly s Hericium prováděny, naznačují, že Hericium posiluje imunitní systém, reguluje metabolismus tuků, dokáže omezovat růst nádorů a ničit mnohé infekční patogeny. Hericium je jedinečné v tom, že umí stimulovat produkci nervového růstového faktoru a tím podpořit regeneraci periferní i centrální nervové soustavy.

Krom toho může pomáhat s nespavostí i psychickými obtížemi. Autoři sledovali, zda Hericium ovlivňuje depresivní stavy. Zda je může zlepšit. K pokusům využili myši, u nichž navodili a potvrdili deprese, byly vystaveny stresu. Myši rozdělili do skupin, kdy jedna nedostávala Hericium a další skupiny dostávaly extrakt z mycelií Hericia obohacených erinacinem A (přirozená součást Hericia) v různých dávkách, 100, 200 a 400 mg/kg. Hericium bylo podáváno po 4 týdny. Myši vykazovaly různé poruchy chování, byly zpomalené, méně aktivní, apatické, hůře zvládaly různé úkoly a testy, pomaleji reagovaly na bolestivé podněty aj. Byly také snížené hladiny neurotransmiterů, a to noradrenalinu, dopaminu a serotoninu, zvýšené však byly hladiny prozánětlivých cytokinů, např. IL-6 a TNF alfa. Podávání Hericia, hlavně pak v dávkách 200 a 400 mg/kg tento stav změnilo. Projevilo se to na chování myší, dosahovaly lepších výsledků v testech než myši bez Hericia. Upravily se i hodnoty zánětlivých cytokinů, které mohou aktivovat imunitní systém a vyvolat mírný poškozující zánět v nervové soustavě, který může vést i k narušení chování a nálady. Navíc se zvýšily i hodnoty serotoninu a dalších neurotransmiterů. Přitom serotonin (ale i další dva zmíněné neurotransmitery), resp. jeho hladiny, jsou v přímé souvislosti s depresemi, i lidská antidepresiva jsou založená na zvyšování hodnot serotoninu. Studie tedy prokázala, že extrakt z mycelií Hericia, který je obohacen erinacinem A, působí na depresivní myši stimulačně, snižuje míru deprese. Toho by mohlo být využito i v klinické praxi jako podpora při léčbě depresí.